nemuze mit blechy?

la vie suisse

Ja bych povypravela, jak bylo ve svycarsku, ale momentalne se jeste vznasim na oblacku alpske mlhy. No, dobre, tohle byla ponekud nepochopitelna metafora pro "bylo to tam kurevsky husty". Svycarsko je husty, konference byla husta, lidi byli husti, pocasi bylo huste, jidlo bylo huste, kalby byly huste, prednasejici byli husti, svycarska cokolada je husta, vsechno je huste, jsem huste unesena. Takze nic nevyplodim, ono taky jsem cele odpoledne dospavala spankovy deficit a minim v tom brzo pokracovat. Tak jen par takovych svycarskych postrehu, nebo teda spis tak nejak co mi pod prsty prijde:

Je to tam husty.
Cele tri dny jsem nejedla nic jineho nez housky, protoze po frustrujicim anglickem pseudochlebu je poradna, hutna, celozrna houska pokrm bohu.
Z holky, co mi mela poskytnout ubytovani, se vyklubal dvoumetrovy nemec. Ja nevim, ale kdyz se nekdo jmenuje Leander, tak jsem si predstavila oleander, a prece se nebude kluk jmenovat skoro jako nejaka kytka. No ale byl mily, sice jsme se videli vseho vsudy asi tricet minut, protoze jsme se nejak mijeli, ale stejne fajn.
Utratila jsem asi litr jen za cokoladu (nastesti "jen" czk, ne franku).
Autobusy jim jezdi presne i dve zastavky pred konecnou.
Je to tam vazne krasne, ranni opar vznasejici se nad velehorama... och.
Narozdil od anglicanu maji svycari vkus, co se architektury tyce.
Sweizerdeutsch nema s nemcinou nic spolecneho. Nic, ale vubec nic.
Neni dobre se ptat svycara "mluvite nemecky?", vzdycky se tak nejak divne zatvari.
Ok, St.Gallen je dira, ale krasna dira.
Zasedali jsme v kantonenratssal, coz je proste sal parlamentu St.Gallenskeho kantonu. Citila jsem se adekvatne dulezite. Maji tam hezkou vec: v tom krasnem, starem sale stoji vzadu semafor, na kterem naskakuje oranzova nebo cervena podle doby, ktera jeste zbyva osobe u recnickeho pultu na recneni.
Zajimave, jak je ze mne odbornik na svycarsko po 56 hodinach tam stravenych.
Univerzita St.Gallen je na kopci, takze misto na stenu vedlejsiho baraku ma clovek vyhled do alpskeho udoli.
Je tam vsechno drahe, az na bydleni. Leander plati za byt 5+1 v krasnem baraku, se sklepem, skrini na lyze a dvema spolubydlicima tolik, co ja platim za svoji moc hezkou a uprimnou, lec prece jenom bez koupelny komurku.
Je tam zima, kdo by to byl cekal, co?
Ta cokolada je vazne dobra.

No, tak tak asi. Jdu spat, teda prvni si uvarim nemecky caj a dojedu tu nacnutou svycarskou cokoladu. Cim dyl jsem tady, tim vetsi germanofil ze mne je. A kterou z te hromady povetsinou nic nerikajicich fotek tradicnich svycarskych baraku, co si budem namlouvat, sem hodim...? No, asi teda nejakou fotku tradicniho svycarskeho baraku. Nuze, zde tradicni svycarsky barak s tradicni svycarskou mlhou. Nebo ne, vzdyt jsem vlastne v jedne z minulych grafoterapii placla neco o swissair - inu, maji hezci a vetsi sedacky nez csa, lepsi jidlo, na rozloucenou svycarskou cokoladku a tak dale. Takze i kdyz jsem nekriticky fanousek csa, tak teda swissair hodne dobry, taky jsme leteli roztomilym malym airbusem a vystupovali primo na plochu, coz ja rada, no proste: husty.

ej javor javor, javor zeleny, milej pod okenko stavjany

Tak me jeste napadlo, dozvedela jsem se, ze tak ctyri, pet mesicu zpatky recnil nas premier (opravdu premier, ne prezident, jeste jsem se ptala) na celostatnim sjezdu britskych konzervativcu a pry byla jeho rec ohodnocena jako velmi, velmi, velmi dobra, ze pry mluvil opravdu rozumne, "presvedcil" a ten projev byl pry vazne zajimavy (kdyz si to i prumerny clen mladych konzervativcu pamatuje, tak na tom mozna neco bude). Nakonec proc ne, kdyby se Topolanek nechoval jak negramotny svarec nejake krachujici trinecke zelezarny, tak proti nemu v zasade nic nemam (az na par... no, nekolik drobnosti). A myslim, ze je schopny dat dohromady projev, co bude mit hlavu a patu, no proste jen abyste vedeli, ze UK Toryove si o nasem premierovi nemysli jen to nejhorsi, to mi prijde jako takova prijemna zprava.

free vodka for everyone

Dneska na "social" (proste kalba s honosnejsim nazvem) mych milovanych mladych britskych konzervativcu probehl zajimavy rozhovor. Bavila jsem se s nejakym konzervativnim, perspektivnim mladym muzem o hudbe a projevila nedostatecnou anglickou slovni zasobu, nevedela jsem, jaky zanr se skryva pod vyrazem "cheese music". Tahle neznalost ho docela sokovala:
"Where have you grown up that you dont know what cheese means???"
"Ehm... in the Czech Republic?"
"Oh, really?"
(do diskuze se zapojil Jamie, ktery me znal uz predtim)
"What did you think where is she from? Devon?"
Z cehoz tedy muzeme vyvodit, ze Devon je pro anglicany ze severozapadu neco jako Lanzhot pro rodile Breclavaky, vsechno, co divne mluvi, vypada, chova se nebo zije, je z Devonu, fajn. Jo a cheese music je cokoli od kapel jako S Club 7 (pise se to tak?), Britney, Back Street Boys, Take That a dalsich podobnych plodu popularni hudby (ale bacha, neni to pop! Spice Girls jsou pop, ne cheese! Tam mne ty nuance ponekud unikaji, ale tak pro vseobecnou predstavu postaci). Taky se nam vlastne podarila hezka vec, bylo nas 9 a meli jsme pro sebe zarezervovany cely Baa Bar Deansgate, coz je jeden z tech podniku pro pocty lidi v radu stovek. Taky na nas vsichni barmani, ochranka a DJ hledeli dost divne. A vlastne tak me napada, britska anglictina je stejne srandovni, Baa Bar se vyslovi proste [bá bá], jedno [r] sem, druhe [r] tam, vzdyt je to fuk. Na hodinach anglicke vyslovnosti (sakra, tam uz jsem taky par tydnu nebyla) mame skotku, ktera se nad timhle "plytvanim" pismenama vzdycky strasne rozciluje a zasadne mluvi krasnou skotskou anglictinou, ve ktere se R vyslovuje pomalu tak jak ve slovanskych jazycich, pekne znele. Ona anglictina tady je stejne zajimava, kdyz vezmeme v uvahu rodile anglicany (fajn, ted beru priklad mych sousedek na koleji), tak mluvi zpusobem, ze to pripomina vsechno od nemciny pres dialekt slovenskych horalu az po nareci baskicke vesnice, jen teda nic, co clovek uslysi v hollywoodskem filmu, natozpak od ucitelky ve skole. Za nejhezci ale povazuju prizvuk lidi ze severniho irska, ti tak jakoby krasne huhnave zpivaji, radost to poslouchat.
No, tolik ma skromna exkurze do jazykovych zvlastnosti, jdu se balit, zitra jedu do Svycarska na dvoudenni konferenci o law and politics (ja si ji ale mirne prodlouzim na ctyri dny, prece jen St.Gallen a Zurich moc neznam a kdyz uz tam budu...), sice nevim, co tam budu delat, protoze hlavni tema je Migration a tam ja dovedu vyjmenovat maximalne Push- and Pull Factors (co jsem se naucila k maturite), a jeste k tomu se mi zda, ze tam budou sami duleziti a chytri lidi, mezi ktere se opravdu nehodim, ale snad to nejak preziju. Do haje, ja nekoupila holce, u ktere budu spat, zadny "little present", jak nam poradatele napsali, no to se vyresi zitra na letisti. Takze zatim a v sobotu napisu, jestli maji lepsi letadla CSA nebo Swissair.

tricetivterinovy zapis a nahodna fotka

Miluju pozarni poplachy, je to takove velice socialni. Clovek postoji ctvrthodinku v mraze, poplka se sousedkama, co je za tyden nepotkal, zkritizuje nevkusny kvetovany vzor na rucniku chlapce, co v tech minus peti stupnich stepuje na betonu bosky a skoro jak ho panbuh stvoril, protoze alarm zacal rvat ve chvili, kdy byl ve sprse... no proste mile.

zaslana posta

Dostala jsem po neurcite dobe (ja uz si ani nepamatuju, kdy to bylo naposled, to je asi dobre) hystericky zachvat, a to konkretne na mistni poste, protoze krava za prepazkou se mnou odmitla komunikovat a nalepila mi na velmi dulezity dopis odpornou znamku. Ted budu asi chvili chodit kanalama. I kdyz, odehralo se to na hlavni poste, ktera je v centru, coz znamena mensi koncentraci studentu na metr ctverecni, takze me s nejvetsi pravdepodobnosti nikdo nepozanl... a on tady je blazinec tak nejak furt, takze blondyna, co stoji pred postou vedle odpadkovych kosu, stridave rudne a bledne, jeci neco nejakym nesrozumitelnym jazykem, kope do obrobniku a snazi se rozbit pesti okno z tvrzeneho skla, treba proste zapadne do mistniho koloritu. Taky me malem trefilo, kdyz mi madam postovni urednice libym hlaskem oznamila, ze pokud chci, aby byl dopis v ceske republice v pondeli, budu si muset priplatit sedmdesat liber, coz je momentalne muj rozpocet na pristi tri tydny (asi se to nezda, ale tady to znamena, ze budu zbytek mesice zase o fazolich z plechovky), takze bohuzel jsem Royal Post takhle vydelat nedala, cimz jsem se u drahe me postovni damy zaradila do kategorie "vychodoevropska socka", nacez me neuznala za hodnu jeji dalsi pozornosti a skoncilo to znamkou s hracem kriketu (nebo co to bylo) na obalce z kridoveho papiru. To vsechno pote, co jsem tam vystala dvacetipetiminutovou frontu. Mejte se hezky, jdu si kousat nehty doznivajici zurivosti.

muzu za to, ze mi tahle zvirata prijdou husta?

Tohle mi vbehlo oknem do pokoje, sedlo si na zidli, co pod tim oknem stoji, chvili na me hledelo a pak zas poklidne odeslo ven. At zijou veverky!

The airline industry in the United States has been deregulated since 1978

Vracim se do stadia rane puberty, vite, ze kdyz nakreslite funkce poptavky a nabidky a long-run equilibrium pro jak firmy, tak industry under perfect competition, a budete graficky zkoumat co se stane, kdyz klesne poptavka, tak na diagramu pro firmy vam vyjde sprosty obrazek? Mam z toho takhle pri veceru strasnou ameriku a beru to jako dalsi dukaz toho, ze vek a rozum jsou neprimo umerne.

Jsem loser.

Zopakujme si fakta. Je patek vecer. Nachazim se ve meste, ktere ma nejvetsi hustotu baru na kilometr ctverecni na zapad od Stodolni. Je tady tricet tisic lidi v mem veku, kteri nemaji v patek vecer v hlave nic jineho nez mantru Sex, Drugs and Rock'n'Roll (teda krome patku i od pondeli do ctvrtka a o vikendu). Trva mi sest minut dostat se od meho psaciho stolu do nejblizsiho baru (a to je z toho pet minut jen chuze nasim barakem). Za sedm minut je druhy a za osm je jich tak dvacet. Deset minut od domu cepujou me nejoblibenejsi pivo. Ve vsech barech maji v patek specialni akce na alkohol vseho druhu. Neprsi.

A co delam? Sedim v patek vecer v Dinning Hall a s par podobne ztracenymi pripady zpivam koledy. Tradicni anglicke. Budeme je pet pri tradicni vanocni veceri. Tradicne. Tradicni koledy. Z tradicnich koled neznam tretinu, zbytek se rekrutuje z anglosaske verze Tiche noci, puvodnich Rolnicek, Have a merry little Christmas (to je takove to la la la laaa, lalalala laaa laaa) a dalsich globalizaci proflaknutych adventnich narezu. Mozna bych mohla na svou obranu podotknout, ze zpivam solo v te uplne nejtradicnejsi (nebo minimalne z naseho vyberu nejstarsi) kolede, The Coventry Carol, takze jakoze nejsem tak uplne na odpis, ale to asi neprojde. Ono taky ho nezpivam proto, ze by si sbormistr vsiml meho skrivanciho hlasku, ale protoze se o to nikdo jiny neprihlasil, takze meho polochciple chrciciho skrivana budou muset nejak prezit. No jo. Jsem proste loser.