nesem vam noviny

Odjizdim, teda doufam, ze odjedu, i kdyz ono se muze stat cokoli, ja jsem presvedcena, ze zaspim, a probudim se v nejakych jedenact, kdy bude letadlo uz nad londynem. Ne, myslet pozitivne, nezaspim. Druha varianta, ktera je docela pravdepodobna, je, ze do prahy priletim s kufrem plnym kramu a bez potrebnych ucebnic; vzhledem k tomu, ze je devet a ja uz dve hodiny cumim na black books a v pokoji to vypada jak po vybuchu vodikove bomby, nemam proste sanci se zabalit ani kdybych si ted dala trojiteho turka a redbull jako zakusek. Take jsem mirne indisponovana, neb jsem byla na depilaci a kosmeticka tady je statna italka, ktera ma ke vsem zakaznicim takovy matersky vztah, coz ji ale nebrani jit na vsechno ponekud raznejs, takze v tuhle chvili krvacim z valne casti povrchu tela a nemuzu chodit. Taky netusim, jak se budou celnici divat na tech deset kilo knizek, co sebou tahnu, pripadne na jahodovy poradac, proboha, ja si musim jeste umyt hlavu a vynest odpadky a kde jsem to byla, poradac, no proste mam toho prilis, budu csa doplacet majlant za nadvahu svoji i zavazadla , nemuzu to stihnout a asi zacnu jecet. AAAAAAAA! No, takze proste snad zitra ve 13:45 dorazim na letiste Praha Ruzyne, takze se zatim mejte vsichni, krasne vanoce, stastny novy rok a tak dale. Ja jdu panikarit.

hasici jedou

Dva pozarni poplachy behem tri dnu, i kdyz tenhle mi tak nevadil, protoze ho zpusobily holky od nas z chodby, co pekly kolac. Cokoladovy, dokonce i polevu mely uz nachystanou, no bohuzel to o par minut nevychytaly... Byl na ne hezky pohled, jak se to snazily vysvetlit hasicum.

(jen tak na okraj)

Jsem zdesena a vydesena! Malem jsem snedla maso! Teda uz ne maso, beef gelatine. Ale uprimne, kdyz si koupim v tescu Belgian Chocolate Mousse, tak neocekavam, ze to bude jen pro masozravce... jeste, ze jsem zkoumala, kolik to ma kalorii (prilis), to malymi pismenky napsane "not suitable for vegetarians" me prastilo do oci. No, takze aspon pouceni pro priste, cist si slozeni i u mrkve.

jen se podelim o zoufalstvi zo toho, ze asi budu muset uklidit

Polozim oblibenou recnickou otazku moji babicky: copak takhle vypada pokoj holcicky?

jingle bells

Yeeeah, povedlo se mi nezvorat sve solo na Ashburne Christmas Concert! Nas sborecek zpival hromadu koled, moje solo bylo az predposledni, takze jsem si za cely koncert navymyslela spoustu krasnych teorii, jak to pokazim, znemoznim se pred celou koleji a dobrovolne se potom vydam na drahu poustevnika; no ale v pohode, pry to bylo velice lovely a amazing, takze si v diari odskrtavam dalsi polozku na ceste k prazdninam. V nedeli me ceka velka Christmas vecere mladych konzervativcu, dneska jsem se byla kouknout na saty, asi neni vhodne, abych do hotelu mariott dorazila v sateckach, co mi konci dva centimetry pod zadkem, co? Zvlaste, kdyz ostatni holky (jsme asi ctyri, nejak neni conservative future prefeminizovana, treba takovi Liberalni demokrati maji vazne asi pulku holek, pulku kluku) planuji velkou vecerni. No ale byly takove hezke, dokonce jsem v nich nevypadala jako oduly kytovec, ale jen jako prumerne obezni hruska. Pak jsem jeste videla jedny bilo-zlate s kanyrama a velkou cernou masli vepredu, co by na kate moss vypadaly naprosto uzasne, no bohuzel ja v nich vypadam jak naraseny bonbon. Ono cely ten vecer budu jeste akce, mou drahou zakonzervovanou budoucnost podeziram z toho, ze jsou to vsichni ponekud snobi a urcite nebudu vedet, kterou z patnacti vidlicek jist salat. Jako predkrm se mimochodem podava foie gras, tedy slavna francouzska husi jatyrka, snad se tady nemusim rozepisovat o tom, co jsou francouzi za hovada, kdyz to jeste produkujou - ty ptaci takovym neuveritelnym zpusobem trpi. Jeste ma prababicka (vidite, jak jsem uprimna? Nesnazim se zamlcovat hrichy sve rodiny!) husy tak chovala a krmila: prababicka si sedla na skopek, kolenama drzela ubohe zvire, vedle sebe kastrol navarenych tvrdych knedliku; huse otevrela zobak, do nej vrazila knedlik, husa samozrejme nic takoveho polykat nechtela, tak prababicka proste ten knedlik tim dlouhym husim krkem do toho zaludku dostrkala, pak druhy, treti a tak dale, az usoudila, ze husa ma dost, pak prisla na radu dalsi. To cele za pratelskeho klaboseni se sousedkou, ktera delala to same. No. A timhletim zpusobem se ty ubohe husy krmi ve francii doted, az na to, ze nedostavaji knedle, ale nejake odporne, chemicky upravene preparaty, co jim po nich ta jatra narostou do obludnych rozmeru. No ale hlavne, ze to na taliri vypada hezky... Hm, kdybych si koupila ty kratke saty, do kabelky schovala transparent "GOOSE KILLERS" a pak uprostred predkrmu vyskocila na stul a zacala jim osvetlovat, co prave svym snobskym stolovanim podporuji, myslite, ze bych mela uspech? Nejspis by me vyhodili jak ze stolu, tak od konzervativcu; musim vymyslet nejakou guerillovou strategii, ty jsou vzdycky ucinnejsi. Kde jsem to pred husi odbockou byla? No, proste nedelni vecer bude zajimavy, asi tak.

Mym narodum!

Ne, nevyhlasuju valku, nezastrelili nejakeho novodobeho franze ferdinanda a ani zadnou vyznamnou zpravu nemam; proste se mi chce Vam, mym vernym (je vas, co to ctou, asi sedm, coz je sedmkrat vetsi cislo nez jsem ve svych nejdivocejsich snech cekala), neco sdelit, ani nevim co, proste tak nejak neco napisu, co mi prijde pod prsty.

Byla jsem ve Whithworth Art Gallery na vystave novodobeho Textile Art - docela zajimave, soustredilo se to na umelce z pobalti, takze vetsina del byla o vztahu lotysska (Lotysi prevazovali) k sovetskemu svazu. Nektera dila byla vskutku osvezujici, treba stary ubrus, na kterem byly pokrcene uterky usporadane do obrysu cloveka, znazornujici "progresivnost lotysskeho textilniho umeni" ("ekonomicka nestabilita zeme ma jeden pozitivni ucinek - mozna nemame tolik prostredku, zato mame ale netradicni, objevny a nonkonformi pristup k umeni"), nebo stary koberec, na kterem byl obrys cloveka pro zmenu namalovan ("snaha distancovat se od regulativniho sovetskeho 'umeni'"). Krome pobalti tam byly nektere veci vazne zajimave, napriklad malirka z izraele, co namalovala na kus platna sve vnimani zdi, oddelujici izrael od palestiny; a opravdu se ji na tom "kusu hadru" povedlo prenest takovou... no, rozpolcenost, strach, na druhou stranu je to zed, co ji v zasade chrani, no proste vazne zajimave.

Docetla jsem vsechny knizky, co mi vedle postele lezely na hromade "k precteni", tri posledni byl Nick Hornby, Long Way Down (ano, ja vim, brak, knihy pro nevzdelane stavebni delniky, povl atd., ale bylo to vazne vtipne!), Murakamiho Hard boiled Wonderland and the End of the world, coz bylo proste UZASNE, jsem ochotna memu neoblibenemu japonsku priznat jeden pozitivni bod, a to prave murakamiho. Pokud nemate nekdo co cist, tak jednoznacne doporucuju, pripadne rada pujcim, je to neco mezi psychologicko-filosofickym zamyslenim o vedomi a historkou japonskeho jamese bonda riznuteho cyberpunkem, od treti stranky jsem se od toho nemohla odtrhnout a zaradilo se to mezi knihy, u kterych jsem byla vazne smutna, ze maji jen 400 stranek. No a nakonec jsem si dala posledniho Kohouta - ja ho jako spisovatele rada moc nemam, vlastne k tomu ani neni poradny duvod, ale proste mi nejak nesedne. Smycka je celkem kratka, poslala mi ji mama s komentarem "bylo mi z te knihy blbe" a ja to muzu jen potvrdit, chtelo se mi z toho doslova zvracet. Kniha je o "dobrovolnem" slouceni KSC a Socialni demokracie v roce 48, tri hlavni hrdinove, Felix Fischer, vyznamny socialni demokrat, jeho manzelka Kamila Nosticzova, znama herecka, a mlady komunisticky basnik Jan Soukup. Na pozadi vztahu mezi nimi (dva chlapi a jedna zenska, asi neni tezke uhadnout, kdo kdy s kym a jak) jsou vylicene komunisticke praktiky a manipulace, kdyz "potrebuji" Fischeruv souhlas se sloucenim SD a KSC. Soukup jako mlady komunista vstoupi do STB a ma na starost Fischera presvedcit, teda aspon tomu veri; zvlastni je, ze az do konce predposledni kapitoly neni na Soukupovi ani naznak nejakeho... moralniho kolisani rekneme, clovek doufa, ze to dopadne tak, jak by chtel, aby to dopadlo (to jsou ty hollywoodske romanticke komedie, jeden je navykly, ze vsechno konci stastne); ovsem pri scene u soudu se vsechno zlomi v zasade ve vterine, mela jsem z toho husi kuzi. A prave posledni kapitola je ta, ze ktere by clovek proste blil, stastny zivot cloveka, co vedome zabil dva lidi, zrekl se vseho, o cem psal sve basne, nemel dost odvahy rict "ne"; aby pak mohl vubec zit, zaprel svoje svedomi a vzpominky... fuj, jeste ted je mi z toho blbe. Nejhorsi na tom je, ze takhle to vazne bylo. Stredovek byl takovy hezky, jasny - ses francouz, ja jsem anglican, kde mam kord, jdu te zabit, och, nekdo mi nasypal do vina jed, to byl urcite nejaky ital, umiram, sbohem. Intrikovalo se vzdycky, ale stejne mam dojem, ze az dvacate stoleti udelalo z lidi svine. No proste, pokud mate nekdo presprilis optimistickou naladu a nahled na svet, prectete si tohle - sice jsem tady uz tu pointu vyzradila, ale stejne ji clovek tusi, a vazne to za to stoji.

No, ale teda protoze mi dosly penize a nemuzu tim padem navstivit sve oblibene knihkupectvi se zrzavym knihkupcem v mem veku, co taky miluje murakamiho, vrhla jsem se do skolni knihovny na regal s anglickou literaturou a zacinam cist klasiky. Teda pujcila jsem si zatim jen Pride and Prejudice, o cemz jsem slysela, ze je to strasna nuda, ale po triceti strankach mi to tak vubec neprijde, Elisabeth vypada sympaticky a Darcy, popsany jako nejnamyslenejsi previt celeho spojeneho kralovstvi, je zamilovanihodny uz od prvni stranky. Tak uvidim, jak se muj vztah k Austenove vyvine.

No, co dal... novou sousedku jsem uz potkala, vypada docela mile, dokonce ma dneska vypnute radio, takze prozatim lezi valecna hudebni sekera porad zakopana.

Ode dneska za tyden uz budu moct rict "zitra budu doma!" Musi se nechat, ze jsem strasne nesamostatne decko, protoze se do prahy/breclavi/stredni evropy tesim uplne neuveritelne, ja vim, ze je to naprosto necool, protoze bych mela plakat, ze cele prazdniny nebudu moct parit v mistnich in free cool klubech, ale ja se proste tesim na rodice, babicku, kocky, prahu, tramvaje, hospody, staropramen, intelektualni kavarny, do kterych se tak nehodim, stromecek, peceni cukrovi, nedelni snidane, chaos na andelu, labute na vltave a na dyji, prazskou snehovou brecku, hromadu knizek a samozrejme na vas vsechny. Kurva ja asi uronim slzu. No, abych teda neskoncila takovym patetickym vykrikem do tmy, tak si jeste postezuju, ze jsem zase nachcipana, coz je nejaka moje tradice, vzdycky tyden predtim, nez jedu domu, se u me projevi priznaky nejake dosud neobjevene a zhoubne choroby, tentokrat je to uz ctyrdenni bolest hlavy, coz nevesti nic dobreho. Jenze pokud s tim pujdu k doktorovi, tak ten uz me do blazince definitivne posle (my mame takovy zvlastni vztah), takze radsi budu tise trpet. No, takze ted jdu tise trpet do postele s pychou a predsudkem; mym narodum preju hezke odpoledne.

under my umbrella

Jen tak kratce: mam novou sousedku. Holce, co bydlela vedle me driv, se nejak nelibilo, co studovala (co to bylo... kunsthistorie?), tak s tim sekla s tim, ze se za rok prihlasi na neco jineho. Pokoj vedle me byl par tydnu osirely a dnes, pred pulhodinou, se tam zacala nastehovavat nova slecna. Jedna sousedka ji zna, pry je strasne mila a vsechno super, ale mne prozatim staci, ze prvni vec, co udelala po vstupu do pokoje, bylo zapojeni cd prehravace a volume doprava na justina timberlaka. Ale jako OPRAVDU nahlas. Samozrejme nic proti vkusu, proti gustu zadny disputat a ja jsem do urcite omezene miry i docela tolerantni, ale pokud si slecna nemini zvukotesne izolovat dvere, okno a steny, tak at se Ashburne Hall tesi na souboj Justin vs. Fixa and SOAD feat. Flogging Molly. Pripadne bych ji mohla udolat vytim Björk a zaseklym gramcem Appollo 440. A kdyz bude nejhur, nasadime baskicky Ska-punk; na to nema Justin ani s britney a rihannou dohromady.

a jeste k timu mi dosel boruvkovy caj

Prave jsem odevzdala jednu ze svych historicky nejhorsich praci. Veci, co jsem psala v desate tride, mely vic smyslu, koherence, vypovedni hodnoty a krome toho urcite neprekrocily limit o sedmset slov (se nezda, ale kdyz ta esej mela mit slov 1500, tak to asi poznat bude). Taky je ponekud blbe, ze tohleto me dilo se zapocitava jako tretina vysledne znamky z International Politics - no babicka mi uz oznamila, ze pokud vyletim, tak ze tu ostudu neprezije anebo me minimalne vyskrtne z rodinne kroniky, tak se mam na co tesit. Ma akademicka kariera se mi prozatim nejevi v moc ruzovem svetle, spis teda nejakem hodne tmavecernem, nebo teda uplne presne nejevi se mi vubec. Nic, ja jdu spat, ctvrt na jedenact dopoledne, takovy idealni cas na to, zalezt do postele.


O tri a pul hodiny pozdejs: vysvetli mi nekdo, proc zacnou motorovou pilou orezavat stromy pod mym oknem presne ve chvili, kdy si lehnu? A pote, co si o hodinu pozdejs vezmu tri nurofeny s tim, ze trochu jeta treba lip usnu, jeste k tomu zacnou sekat travnik? A vazne jim to vydrzi ty tri a pul hodiny? Utikam do fitka, treba tam bude ticho.

ctvrte okenko na adventnim kalendari

Prisel mi mail od Eastern European Society, ze poradaji Food and Drink Night (kazda zeme z byvaleho vychodniho bloku dostane stul a na nem bude moct prezentovat jidlo a piti sve vlasti) a ze se porad muzeme prihlasovat. Tak me napadlo, ze pokud by CR potrebovala snizit priliv imigrantu z vychodu nebo odradit mlade rusy od zameru prestehovat se do karlovych varu, tak ze bych tady mohla vypomoct. Jak bych nebyla v ctyrclennem tymu (protoze dalsi tri cechy bych si sem musela v zasade dovezt z CR), tak bych mohla dat plny prostor svemu kulinarskemu umu, coz by asi zpusobilo bud poradnou epidemii food poisoning anebo rovnou ubytek v radach vychodoevropskych studentu a jejich pratel. Jee, uplne jsem se rozjarila nad predstavou rizot s ananasem, kari, sojovou sunkou a co to tam jeste bylo?, babovek s celym citronem misto spetky citronove kury a svaraku s tri roky proslym vanilkovych luskem. A co teprve, kdybych zkusila pripravit nejaky ryze cesky pokrm! Sice o zadnem poradne nevim (vetsina veci od strudlu az po knedliky neni primo ceska, ale spis rakousko-uherska, v zasade vsechno kolem dunaje ji to same), ale treba svickova, knedlo-vepro nebo i ten strudl by urcite dopadly uzasne. Vlastne o strudl jsem se jednou pokusila, vysledek byl asi tri centimetry tluste testo s jednim kouskem utapnute se tvariciho jabka vevnitr, to cele zurive poprasene pul kilem skorice. Fakt, ja tam jdu, to bude sranda.