ne buvez pas de Stella

Vida, staci jedno pivo a uz je cloveku lip. Jsem si zasla se dvema spoluzackama na jedno do Revolution, mistniho "top" baru, a ackoli je stella oproti veskerym mym ocekavanim strasna brecka, hned se citim vsehoschopnejs. Taky jsem zjistila, ze v mem promakanem rozvrhu byla chyba - jsem nejak opomenula dnesni finantial reporting, takze si muzu pripsat prvni absenci, jou! No a tak. Jdu se vyspat na zitrejsi prvni matiku, international politics, francouzstinu a podobne.

Resource Allocation

Usnula jsem na sve prvni prednasce. Dve hodiny mikroekonomie byly trochu moc. Jakoze nebyla jsem sama, kdo na chvili nebyl plne soustreden na zajimavou latku strhujicim zpusobem prezentovanou interesantnim profesorem, ale stejne z toho mam blby pocit, co kdyz budu spat na kazde? Dal jsem teda zjistila, ze mikroekonomie je strasna nuda a vyhlidka na casy stravene patlanim se v grafech poptavky a nabidky a... co to bylo dneska, uz ani nevim, jo, Production Possibility Frontier, mi prijde dost tristni. Taky jsem byla dobrovolne na prednasce ze socialni atropologie, ktera byla rovnez dvouhodinova a v prvni hodine rovnez neskutecne nudna (v druhe hodine jsme se divali na dokument o srbsku). Nejak jsem v te prvni hodine nechapala ani popel, coz ovsem nebylo zpusobeno jazykovym handikepem, ale naprostou nesrozumitelnosti toho, co ten chlap vykladal - ale zase jsem se na to zas az tak nesoustredila, protoze sama osoba prednasejiciho mi poskytla spoustu materialu na premysleni. Neni to anglican, jmenuje se sven jansen, vypada evropsky, kdyz delal nejaky vyzkum v bosne a hercegovine, tak se musel tamni rec ucit a - nejzasadnejsi indicie - v jeho zemi je konske maso povazovano za lahudku (na to narazil, kdyz vysvetloval ruzne vyznamy slova "culture"). A otazka za sto tisic: z jake zeme je? Ja to nevim a utfg mi prijde prilis jednoduche, takze budu patrat dal. Jmeno Sven sice rve "ja jsem sved", ale ze by svedi jedli kone... to bych spis radila nekam dozadu za kavkaz, ale sven vypadal vice nez mistne (pripominal jiriho korna). Takze budu vdecna za jakekoli navrhy a mistopisne rady.

Dal jsem prisla na to, ze nemam sanci nic stihnout, protoze toho po nas chcou strasne moc. Jakoze aktualni prepocet kreditu na praci je 10kreditu=100hodin prace, coz, kdyz do toho pripocitam vsechny prednasky, cviceni, kurzy, co mam dobrovolne navic (anglictina, franina, sociologie...) a podobne a vydelim 12 tydny prvniho semestru, tak mi vyjde 11 hodin, 11 minut a 36 vterin prace denne vcetne vikendu. A do toho budu mit sbor, tanceni, trikrat tydne musim do fitka, abych nebyla jak becka, vsechny ty societies... a treba dneska jsem mela jen 4 hodiny prednasek a jinak nic, takze tech zbylych 7h11m36s, co jsem mela neco delat a nedelala, budu muset prerozdelit do zbylych jedenacti tydnu a sesti dni. A to nemluvim o tom, ze to bude vsechno kurevsky tezke a panice jsem propadla uz ted a nemam sanci udelat zkousky (uz jsem vlastne psala neco o tom, ze mame jen jednu sanci? Jakoze kdyz se mi to v lednu nepovede, tak zadny opravny termin ten den odpoledne, ale pekne az v srpnu a to taky jen jeden pokus). A ted si vy vsichni vysokoskolaci urcite rikate at nedelam, ze musite taky makat a podobne, ale budte velkorysi a doprejte mi chvili cireho zoufalstvi.

Nic, nejak nemam naladu na rozvleklou literarni tvorbu, neb mne boli hlava a planuju tichy vecer ve spolecnosti meho zoufalstvi a trudomyslnosti. Ale aspon jsem zjistila, ze The Fratellis tu budou hrat nejenom az v listopadu, ale taky uz od zitrka za tyden, coz me nadchlo. A treba vcera me nadchlo to, ze jsem zjistila, ze "reading week" na zacatku listopadu neni tyden hlubokeho, soustredeneho studia (teda oficialne ano, njn), ale v zasade prazdniny, takze letenky manchester-praha-manchester jsou uz koupene (a jen za 3000, coz je polovicni cena oproti normalu, a to je to uplne obycejny csa let. Dokonce i vegetarianske jidlo mam objednane). A je to ten tyden kolem mych narozenin, takze jeste lepsi (treba bych mohla poprve za poslednich asi 10 let usporadat nejakou oslavu, i kdyz teda ja tak vseobecne soudim, ze na faktu, ze jsem zas o rok a krok bliz vecem jako prace-rodina-stredni vek-duchod-hrob neni co slavit). No ale ted uz definitivne padam, protoze za deset minut ma nase kridlo Ashburnu setkani s nasim osobnim Tutorem, tedy clovekem, co mu muzeme vypovedet vsechno, co trapi nase rozharana srdicka. A ja netusim, kde je "Mary Wardington Common Room", a obavam se, ze tech deset minut na jeho nalezeni je v tomhle "à la Bradavice" baraku trapne malo. Uz jen sedm. Sakra!

je mi blbe

Verite mi, ze je strasne otravne byt nemocna sama na koleji? Dnesek, nadhernou slunecnou sobotu, jsem stravila v posteli s pocitem, ze mi za vterinu vybuchnou ucpane nosohrtanove dutiny, rozskoci se mi hlava a vubec cela se rozpadnu (brni me leva ruka. Odkojena Dr. Housem to povazuju za zajimavy priznak nejake smrtelne choroby a jen cekam, kdy mi ta koncetina upadne). I ten zatraceny caj jsem si musela uvarit sama! Je to hodne na nic, zvlast, kdyz mame vecer Fresher's Ball, tedy velkou party pro prvaky, na kterou jsem si i nove saty koupila. V soucasnem stavu bych na ni byla schopna maximalne tak nechat se donest.

Jojo, ja vim, nemoci jsou pomalu vic otravne pro lidi, co o nich musi poslouchat, nez pro samotneho nemocneho, takze uz mlcim, ted jen prekonam tu desivou vzdalenost jednoho metru mezi stolem a posteli a budu skuhrat do ouska Konradovi, me plysove mysce. A aby tohle aspon nejakou edukativni hodnotu melo, tak se pokochejte obrazkem John Ryland's Library, ktera byla postavena koncem devatenacteho stoleti Mrs... dohajejazapomnelajejijmeno Ryland na pocest a pamatku jejiho zesnuleho manzela. A ano, vypada jak kostel, ale vevnitr jsou opravdu knihy, ktere se normalne pouzivaji, sice se nepujcujou, ale z regalu si je vytahnout muzu. Taky, to me fascinuje, jsou tam "historicke toalety", jakoze opravdu puvodni zachody (samozrejme udrzovane tak, aby se daly pouzit jeste dneska). Sice mi prislo divne, fotit si WC, ale vzhledem k velke ceduli "zakaz foceni" jsem nebyla jedina, koho to napadlo. Mam krasne zatisi s toaletnim papirem, splachovadlem a neoneco oknem, ale nejsem si jista, jak moc to je ci neni divne vystavovat... je to divne, snad i dokonce "nevhodne". Ale co uz. A teda protoze dve je sice pekne sude prvocislo, ale tri fotky mi prijdou buhviproc vic "akorat", tak pridam jednu prevelice umeleckou rovnez z prostredi historicke toalety, tentokrat detail dlazdicek. A ted uz opravdu padam.

Jen par takovych malych, nekoherentnich poznamek.

Fire Alarm - nad tim jsem se jeste dostatecne nevztekala, co? No kazdopadne zazila jsem jedno z nejkrasnejsich probuzeni meho zivota, tak si stojim chabych dvacet minut ve sprse, pospavam pod horkou vodou a najednou zacne cosi pistet (to "pistet" oznacuje vysku tonu, "vriskat" by bylo na hlasitost). Jedine, co me v tu chvili napadlo, bylo 'do prdele', protoze vylezt ze sprchy rovnou do ledoveho ranniho vzduchu neni uplne to prave orechove. No ale tak jsem vylezla, zasla se do pokoje oblect a vybehla ven. Samozrejme cviceni, nic vazneho, ale musi se nechat, ze pohled na ty cerstve probuzene a otravene tvare te stovky obyvatel Ashburnu stoji za vsechny prachy. A taky jsem zjistila, ze jsem se zachovala naprosto spatne, protoze na dvore stali lidi zabaleni jen do toho rucniku a bosky, takze pro priste vim, ze ze sprchy rovnou do mrazu, zadne okolky. Juuuuu, ted zrovna slysim, ze to nekde zase houka, nastesti ne u nas. Nene, nebudu skodoliba.

Let's PARTYYY - vcera jsem byla vlastne poprve ve svem dlouhem zivote v poradnem klubu. Teda nic proti nikomu, ale nejak nemuzu najit tu spravnou... attitude, co se techhle mist tyce. Stoji se priserna fronta, aby se clovek vubec dostal dovnitr, vstup neco stoji (nas vcera L5), je tam preplneno, narvano a vydychany vzduch, neda se tam hnout, za piti se plati tolik, ze se i britum protaceji panenky a vubec, at zijou pajzly ctvrte cenove. (sakra ja jsem tak strasne uncool! a vidlak! a loser!) No ale dostala jsem pouceni pro priste, totiz, ze dvoumetroveho vyhazovace afro-anglickeho puvodu (ok, tohle se nepouziva, ja vim) neprekecas. U vstupu chteli jakykoli doklad o tom, ze je nam pres 18 - ja obcanku nechala umyslne doma, abych ji neztratila. No a nepustil, nepustil. Takze jsme se jeste s jednou holkou, co na tom byla stejne, vydaly v hodinove anabazi zpatky na kolej, vybehly pro obcanky a jely zas do mesta. Aspon ze v doprovodu 3 bulharskych gentlemanu (nejak jsem se vcera dostala do party bulharu a rumunu; je s nima sranda a musi se nechat, ze kdyz se s heslem "we don't leave people behind" dobrovolne (oni obcanky meli) obratili a jeli s nama, ackoli treba me znali asi 40 minut, tak jsem jim pripsala cervene bezvyznamne plus) (nejak mi ty zavorky ujizdeji). Nakonec jsme tam byli jen chvili, protoze se tam mackalo tak o tisic lidi vic, nez snesu a protoze mi z r'n'b naskakuje vyrazka. Ale aspon ted vim, ze vzdycky musim nosit ID a poradne si dopredu prostudovat playlist. No co, ja byla vzdycky empirik.

Vlastne jsem jeste nenapsala, jak jsme tady vsichni uvedomeli. Muzu rikat vsichni, protoze jako student UM (necekane zkratka pro University of Manchester) jsem automaticky clenem Student's Union. Vcera na Fire and Safety Talku mluvila i clenka nejuzsiho vedeni, evidentne velke zvire v Manchesterskem studentsko-politickem rybnicku a se zelenym jezkem na hlave, no a co ja se vsechno nedozvedela! Tak treba bojkotujeme vyrobky Nestle, protoze se chova neeticky k lidem v africe. Taky bojkotujeme Coca Colu, protoze se chova neeticky k lidem ve stredni americe (mozna je to naopak, ted pardon nevim). Poradame demonstrace proti valce a za prava LGBT (tohle je dulezita zkratka, schvalne, za jak dlouho na to prijdete, mne to chvili trvalo) a minuly rok jsme obsadili jednu skolni budovu, protoze profesori zkratili konzultacni hodiny. No a pet minut nas slecna vyzyvala, abysme se nebali usporadat vlastni demonstraci! Jen teda nevim, jestli kdyz za ni prijdu s vaznou tvari a zadosti o pomoc pri organizaci demonstrace na podporu dejme tomu zneuzivanych plysovych lachtanu (mala decka se k plysovym zviratum chovaji nekdy strasne, zrovna dneska jsem videla tak sestileteho budouciho nasilnika mrstit plysakem o zed. A plysoveho lachtana jsem jako mala mela, jmenoval se velice napadite Lachti), jestli mi pomuze a dovoli v ramci protestu obsadit treba Lecture Theatre, nejvetsi prednaskovy sal. No ale ted vazne, napriklad ve vsech kavarnach ve skole (a ze je to hodne kavaren) se prodavaji jen Fair-Trade a Organic produkty, za coz ode me maji teda palec nahoru a respekt a podobne.

Btw lachtan, to mi nejak pripomnelo veverku. Jsem tu uz tyden a teprve dneska jsem zjistila, ze nase kolej ma veverku za maskota! Ono je to i pochopitelne, protoze veverek je tu fakt hodne, celkem suverenne se tady vsude promenadujou a evidentne vnimaji lidi spis jak otravny element nez ze by se jich baly. Jo a taky jsem dneska videla prvni anglickou krysu mimochodem. No ale proste veverka je super a abyste se mohli taky pokochat, tak zde je Ashburne veverka i v doprovodu ManUni medvidka:

Jou,

ziju, to je husty. A cele to bylo takove zvlastni, ale ted jdu spat, protoze zitra musim vstavat v nejakou straslivou hodinu, myslim ze v deset.

...

Po devadesatidvou minutach (!) Fire and Safety Talku je ze me uzlicek nervu s utkvelou predstavou, ze se nedoziju pristiho dne, o naslednujicich trech letech ani nemluve. Prednaseli nam panove a dama z univerzitni bezpecnostni sluzby ("pocitac vam muzou ukradnout za 15 vterin", dokonce i video 'Kradeni pocitace v primem prenosu' nam ukazali), z Fallowfieldske policie ("minuly rok 5 znasilneni jen v okoli koleji"), z Manchesterske radnice ("jako kazde velke mesto mame problemy s chudobou, nezamestnanosti a vysokym poctem trestnych cinu") a jako zlaty hreb vecera vystoupil velitel mistnich hasicu, ktery nam pustil strhujici klip s nazornou a praktickou demonstraci toho, jak behem necelych tri minut muze shoret pulka domu. Taky nam vykladal, cim vsim muzeme podpalit Fallowfield a siroke okoli: od fritezy (jsou BANNED!) pres svicky (BANNED!) az po pretizeni zasuvky prilisnou elektronikou (ta BANNED! neni, ale pan vypadal, ze by nebyl proti). Takze ted mam chut si sbalit perinu a jit spat nekam ven na travnik, protoze staci, abych se spatne podivala na policku a ona se samovolne vzniti. Ale kdyz pujdu spat ven pod borovici, tak me zas nekdo prepadne/znasilni/zmlati/zabije, takze je to prast jak uhod.

No a ted mi napsala spolubydlici z protejsiho kridla, ze za dvacet minut odchazime na "Erasmus Latin Crash", coz je "1st party of the year". Nekde ve meste, urcite v nejake nebezpecne ctvrti, takze nemusim zduraznovat, ze bud ten klub vzplane jasnym plamenem a vsichni tam uhorime, nebo me na ceste domu nekdo unese v bile dodavce a proda do haremu v saudske arabii. Ach jo.

together we can turn britain around

Normalne po par mesicich zivota v naproste nevedomosti jsem zjistila, ze to, co budu studovat, nespada pod Manchester Business School, ale pod School of Social Sciences. Jakoze na veci to vubec nic nemeni, jen budu mit "domovskou fakultu" v jinem baraku, nez jsem myslela, ale stejne me to prekvapilo, ono kdyz se nejaky obor jmenuje "Business Studies and Politics", tak by si jeden myslel, ze to bude mit neco spolecneho s Business School. No nic, je to fakt jedno, jen teda ze jsem dneska byla na uvitacim obede Business School, tak ted muzu mit vycitky, ze jsem jim neopravnene snedla jedno jidlo.

Ale dnesek byl akcni. Koupila jsem si konecne ty uterky (nadherne, s ruzovyma a zelenyma puntikama), krome toho sklenicku, takze moje sada nadobi vypada jak seskladana z kousku z blesiho trhu, protoze nemam nic, co by se k sobe hodilo. Teda pribory jsou vsechny zluta IKEA, to abych zas neprehanela. Ok, znam malo min zajimavych temat nez je muj porcelan, tak zpatky k necemu zivoucimu. (jo ale mam krasnou ruzovou konvicku na caj, tu opravdu z vyprodeje, dokonce na ni byla cedule "traditional great british teapot")(pardon).

Takze - at zijou societies! Jsou jich tu mracna. Teda jeste, co to vlastne je: nekdo se dobre vyspi, nema do ceho rypnout a zjisti, ze rad hraje dejme tomu kanastu. Tak zalozi Spolek hracu kanasty, jednou tydne se s lidma podobneho razeni sejde a hrajou kanastu. Nekdo jiny se vyspi spatne, zjisti, ze svet je strasne nespravedlive misto a neco by se s tim melo delat, tak zalozi Mladez za socialni rovnost a kazdy prvni ctvrtek v mesici demonstruje pred mistni radnici. No a jednou za rok se vsechny tyhlety spolky a spolecnosti sejdou na "Fresher's Fair", v obrovske hale maji stanky jak na trznici a snazi se nabrat nove platce clenskych prispevku. Ono tomu moc nejde odolat, takze po ctvrthodinove prochazce mezi stanky jsem se stalo hrdou clenkou nasledujicich uskupeni:

International Society
Amnesty International
Manchester Dance Society
University of Manchester Conservative Future
Eastern European Society
German Society
Unite against Fascism
BA Economics

Jeste jsem teda chtela do Poker Society a Politics, ale ty uz jsem nemela silu najit, protoze jsem se prohybala pod tunama reklamnich letaku (OFFICIALLY MANCHESTER'S CHEAPEST STUDENT NIGHT! 2 COCTAILS L5.95!TRAFFIC LIGHT FOAM PARTY! ELEKTRO, HOUSE AND DANCE CLASSICS! THE BEST STUDENT ACCOUNT! VODKA RED BULL L1.50!!!) a utikala pred clovekem, co me chtel mermomoci dostat do Student Christian Movement. A ano, ja vim, ze se nektere ty spolky navzajem tak trochu tlucou, ale co uz... mimochodem nejlepsi program maji bezesporu nemci, na to se strasne tesim: kazde utery o pul devate se sejdem v hospode tady za rohem a budem pit. To mi prijde rozumne. A nejaktivnejsi je Konzervativni budoucnost, tam mame uz pozitri uvitani novych clenu sklenkou sampanskeho. Ale co me teda hodne prekvapilo, teda spis jsem cumela jak na drat, je, kolik clenu naverbovali Mladi komunisti! Meli obrovsky stanek a hromadu natesenych zajemcu! A stejne tak Mladi socialisti. Vsechny tyhle politicke spolky mely stanky na ulici pred tou budovou, kde se to konalo, a ja se vazne nestacila divit (a rezolutne odmitat clenstvi). International Society for social equality (zni nevinne, ale v jednu chvili to vypadalo, ze budou palit americkou vlajku), Socialist Students, Stop the War, dokonce nekdo tam protestoval i proti radaru ve stredni evrope, to me naplnilo pocitem statotvornosti. Takze kdyz jsem tam uvidela ty ubohe Konzervativce, tak jsem se nemohla nepridat, mimochodem maji docela rozumny program, broji hlavne proti policejnimu statu, zavedeni ID karet, zasahovani do soukromi a podobne, takze dobry. No ale kdyz to tak pocitam, tak tech societies mam zatim osm, coz mi pri cetnosti schuzka jednou tydne uz ted nevychazi, ale to se nejak udela.

Za den spatneho pocasi jsem se stihla nachladit a vazne netusim, jak se budu lecit v pokoji, ve kterem jsou uprostred poledne tak tri stupne. No dobre, mozna trochu vic, ale zima tu kazdopadne je jak v psirne. Taky jsem se byla kouknout na fitko, ktere mne udelalo caru pres rozpocet, protoze pres tyden otvira az ve cvrt na deset, takze z mych zodpovednych predsevzeti, jak budu vstavat o pul sedme a denne chodit kazde rano cvicit, nasilne sejde. Jako mohla bych chodit behat tady mezi kolejema, rozlehle je to dost, ale vola jsem ze sebe schopna delat prave jen pred omezenym poctem lidi ve fitku, takze to budu muset nejak vymyslet. Co me taky trochu desi je fakt, ze ve ctvrtek si jdeme zapisovat prednasky, cviceni a podobne - a je to podle abecedy. Takze na muj vymakany, vazne perfektni rozvrh, co jsem si prevelice aktivne uz dopredu sestavila (jsou v nem zahrnute vsechny hodiny anglictiny, francouzstiny, na rustinu nebo arabstinu tam mam misto, mam i navolena cviceni podle budov, abych nemusela utikat pres pulku campusu, dokonce bych mohla litat z vikendu doma az v pondeli rano!), muzu asi zapomenout, protoze vsichni ti skaredi lidi, co jim prijmeni zacina na A az L, mi urcite seberou a zaberou vsechno, co chci. (jako jmenovat se Zdarska nebo tak nejak, jsem na tom jeste hur, uznavam, ale stejne) No proste uvidim.

A fotka dne bude treba... tak treba nase knihovna. Jako knihovna jen na koleji, vubec ne skolni (v jedne jsem dneska byla a slovo velika je hodne se pri zemi drzici popis). Na tehlete nasi je super, ze tam muzu prijit kdy chci (coz vlastne do tech velkych skolnich taky, vetsina je jich otevrenych 24/7), vzit si co chci, jen napsat listecek, ve kterem je to zrovna pokoji a vratit to v zasade taky kdy chci. No a jeste k tomu to tam strasne krasne voni.

rano

Muj nadseny optimismus uplnynulych dni me prechazi. Je hnusne. Zima. Chcije. Fouka ledovy vitr. Netopi. Z obou kohoutku nad umyvadlem tece jen studena voda. Ze sprchy tece taky jen studena voda. Varici vodou na caj jsem se oparila. K snidani jsou klobasy, smazene bramborove mrizky a fazole. A fakt to vsichni snidaj'! A ted zacalo jeste vic prset. A za pul hodiny mam termin v bance. Jo a ono je pondeli! No potes.

panebozepanebozepaneboze

panebozepanebozepaneboze. Vsechno to, co jsem napsala driv, ze se tady potkavam jen se samyma zahranicnima studentama, beru zpet. Muze nas byt na koleji sice takovych deset, jo, fajn, ale na to je tady 150 ryzich, celych, plnohodnotnych anglicanu. Na chodbe, kde bydlim, je nas 16, jedna cinanka, co ale studovala v anglii, 14 anglicanek a ja. Vetsina tech anglickych holek se nastehovala az dneska, takze teprve pred chvili dostala budoucnost meho pristiho roku blizsi obrysy. A z blizsich obrysu jsem se mirne osypala. Takze: byl ten povinny welcome talk a po nem se vsechno rozeslo do svych kridel, chodeb, pokoju. No a tak se to nejak seslo, ze vsech nas 16 slecen z nasi chodby jsme se potkaly v jednom rozsirenem bode te slavne chodby (pred vchodem do koupelny a kuchyne), prvni jsme staly a mluvily, pak jsme si dreply a mluvily a nakonec jsme si sedly na zem, zuly boty, uvarily caj a mluvily. Teda ja se jen blbe usmivala, protoze at delam co delam, tak z pubertalni, narecne, jecici, kulometne anglictiny chytam tak pulku, zvlast, kdyz mluvi vsechny naraz. No ale to, co jsem pochytila, tak me trochu uklidnilo, protoze kdyz se sejde 16 holek v anglii, nemecku nebo cesku, tak mluvi proste o tom samem. Teda ne, ze by me to uklidnilo, me tyhlety rozhovory o boyfriendech a podobne ve vice nez dvou lidech vzdycky docela desily, ale aspon vim, na cem jsem, proste jen ta rec je jina. Takze ted budu mit asi intenzivni kurs anglickeho kvokani, no neva, vzdycky se hodi. Ale kazdopadne ted je nestihaaaam...! No nic.

Ale kdyz uz jsem tak u toho, tak anglicke holky me naprosto fascinujou. Dva extremy - bud jsou anorekticke, ostrihane podle victorie beckham a free cool in, anebo maji stodvacet kilo nadvahu a neoholene podpazdi. Nic mezitim (no jo, generalizuju, ja vim). Co maji ale vsechny spolecne je genialni pristup k oblikani, jsou schopny na sebe navlict uplne cokoli, gumaky k vecernim satum, halenku, co nosila moje prababicka (jako beze srandy, fakt jsem tady cosi karovaneho s krajkou videla... jo, uz vim, co mi to pripomnelo, jih proti severu, jizanske cerne otrokyne neco takoveho nosily), igelitku a prada svetrik... no ale nejhorsi na tom je, ze jak je to vsechno tak strasne nevkusne, preplacane a k sobe se nehodici, tak z toho nakonec vyleze naprosto dokonaly "outfit", takze ja si tady pripadam jak neskutecny vidlak. Zitra vyrazim do mesta, koupim si neco "typicky anglickeho" na sebe a az se vratim do prahy, tak se za me vsichni stoprocentne budete stydet. Taky se neprestavam podivovat nad tim, ze i v te zime, co tu je (sviti slunicko a je krasne, ale tricet stupnu tu fakt neni), vsichni chodi polonazi, zatimco ja jsem navlecena v bunde a premyslim o rukavicich. Jakoze podle nedostatecneho obleceni se pozna anglicky turista i v praze, ale ja to tu mam na ocich furt, tak se proste divim neustale.

Nic, tohle byl maly udiv nad hadrama a v zasade o nicem, panove i damy prominou.

Tak aspon, kdybyste si teda nasli cestu do Cottonopolis, jak se Manchestru rikalo (jsem byla na te City Tour, takze muzu delat chytrou), tak me hledejte tady:

Hai.

Ale Hai. s teckou, hlavne ne hai! s vykricnikem, protoze to znamena neco jineho. A taky nedavat prizvuk na H, spis to spolknout, ze z toho bude takove ai. No a pouzijete to, pokud budete chtit popohnat nejakeho rumuna, protoze to znamena neco jako delej. Taky jsem se naucila par rumunskych sprostych slov (zajimave, ze se vzdycky vsichni dostanou na tema "sprosta slova v jakemkoli jazyce"), ale ty uz jsem zapomnela, vim jen, ze v prekladu tam bylo neco se zlodejinou matky. Pak jsem taky poznala abnormality typu Nemce, co nema rad fotbal, Litevce, co posloucha jenom minimalistickou hudbu, Bulhara, co nevi co je bulgariatek, Malajce, co mluvi asi peti cinskymi dialekty, Vietnamce, co pri jidle dela zvuky jako drticka odpadu, cernovlasou Svedku a podobne. Uprimne receno, s Anglicanama jsem si za ty dva dny, co tu jsem, povidala jen ty standartni rozhovory o tom odkud jsem, proc tu jsem, co studuju a kde je nejblizsi tesco. (Ale zas ono jich tu jeste tolik neni, vetsina jich prijede dneska nebo az zitra) Teda pokud nepocitam ridice autobusu, kteri jsou strasne husti - za a jezdi jak blazni, za b te vypusti v zasade kde si reknes, zastavka nezastavka, za c je kazdy oslovuje hi mate, stop mate, thanks mate a podobne. A kdyz jsem ted skakala z autobusu (otevrel mi dvere primo pred branou Ashburnu), tam se ridic rozloucil ‘Cheers love’, coz me strasne potesilo a predstava, ze by prazsti ridici cestujicim vystupujicim z autobusu rikali ‘Nazdar kote’ je fakt hezka.

Me by docela zajimalo, jakou mam anglictinu ja. Spatnou, to samozrejme, ale ja jen, ze nemec se me po pul minute zeptal, jestli jsem nemka, kdosi jiny v mne zas slysel polku a nejaky znalec pry poznal i dansky prizvuk.

Vratila jsem se zrovna z Curry Night, organizovane moji katedrou. Mezi koleji a campusem, jak jsem uz psala, je ctvrt vsech narodnosti na vychod od evropy (teda az na cinu, cinska ctvrt je jinde) a slavna “curry mile”, tedy asi i vic nez mile indickych restauraci. Rozbolelo me bricho a spalila jsem si vsechny chutove poharky na jazyku, ale neva, bylo to fajn. Jo a pokud by si nekdo chtel zvysit sebevedomi, tak doporucuju prochazku v deset vecer indicko-arabskou ctvrti - byla jsem asi jedina holka s jinou barvou vlasu nez cernou v okruhu tak dvou kilometru a tolik pozvani na drink jsem nedostala za cely svuj zivot jak tady za dve minuty cekani na autobus.

…

Ted jsem se vratila z dalsiho dne ve meste. Jednak jsme meli City Tour (Manchester je tak dokonaly ! Postavili tu prvni pocitac. Rutherford tu poprve rozbil atom. Guy Fawkes tu planoval, jak vyhodi do vzduchu parlament. Potkali se tu panove Rolls a Royce !), pak nejake skoleni o tom, co muzem a nemuzem na pocitacich v pokojich, petiminutove kazani, jak nesmime pouzivat P2P a tak. Ted me ceka « Compulsory Welcome Talk in the dining room » a pak « Pizza night » ve ktere se budu socializovat s ostatnimi obyvateli koleje, tak uvidime…

Uz jsem videla i oba fotbalove stadiony, takze pokud chcete nekdo prijet na zapas, staci napsat, ja si vezmu spacak a pujdu vystat frontu. (ta se teda stoji jen na ManU, ale Manchester City se svym novym arabskym majitelem si dela chute povyskocit v tabulce hodne vysoko, takze tam se bude za chvili stanovat asi taky). Jo a v Museum of Science and Technology tu maji vystaveny ten prvni pocitac a jednou za tyden ho i zapinaji, to urcite stoji taky za videni, takze rikam, staci rict.

Povedlo se mi prinutit zvednout anglickeho barmana udivem oboci. Mela jsem totiz pulhodiny casu, byla jsem v campusu, na kolej se mi jeste nechtelo (je nadherne pocasi), takze kdyz jsem sla kolem “Kru Baru”, rekla jsem si, ze zajdu na pivo, mela jsem chut. Stojim u baru:
“Jedno pivo prosim”.
“Jsi tu sama?”
“No, mam chvili casu.”
“A ty jdes jako na pivo? Jakoze chces pivo?”
“No…”
“Wow. A co to bude?” (meli nabidku tak dvaceti piv, vcetne budvaru (toho ceskeho), ale tak budem otevreni svetu a zkusime neco noveho)
“Ja nevim, anglicka piva neznam, ale neco jako budvar”.
“Hm. Odkud ses?”
“Z Ceske republiky”
“Jo ahaaaaa, tak to se vyznas, co?”
Fakt, mame dobrou povest!

Pak jsem vysla na zahradku, sedla si k prvnimu volnemu mistu, co jsem uvidela, zapalila si a privedla Reka, co tam zrovna sedel, v uzas tim, ze nejenomze vim, co je pocitac, ale mam na nem krome XP dokonce i linux! (to malem spadl pod stul a pry jsem prvni holka co potkal, co o tom neco vi). Na fakulte tady maji Fedoru, coz teda neposoudim, jestli je dobre nebo spatne, ale proste Fedora. A tahleta znamost s Rekem, co ani nevim, jak se jmenuje (neco na J), je velmi uzitecna, protoze predtim studoval v recku dva roky matiku, takze mi s logaritmy, statistikou a funkcema urcite pomuze.

Jen teda nevim, jestli predtim, nez budu potrebovat pomoct s derivacema, nechcipnu hlady. Sla jsem dneska do mesta s jasnym planem, koupit uterku a houbicku do kuchyne. Vratila jsem se o 20£ chudsi a s konvickou na caj, novou penezenkou, celenkou do vlasu, hromadou naramku, mapou mesta a fialovym lakem na nehty. (Kdybyste to nevedeli, tak fialova je barva letosniho podzimu a mimoto je to taky oficialni barva University of Manchester, coz tomu dodava dalsi stupen vaznosti a dulezitosti). V celkovem rozpoctu jsem tedy utratila asi o 17 liber vic, nez jsem mela a jestli to tak pujde dal, tak budu popozitri stat na rohu pred katolickou Church of St. Jane a zebrat o suchou kurku chleba.

Fajn.

Tak jsem tady. Zrovna se snazim zprovoznit internet, coz nejak zvlast nejde, protoze jsem zapomnela jedno z padesatictyr hesel (vsechna v user-friendly formatu msx35-wz559), ktere ale nutne potrebuju k tomu, abych to cele rozchodila, takze pech. Muj pokus pripojit se nacerno na wifinu konkurencni manchesterske univerzity ztroskotal na tom, ze sice linux nejaky program na hacknuti takove veci ma, ale musela bych si ho stahnout z netu. Hm. No nic, tak treba zitra to uz nejak ukecam, pocitac si da rict, tohle potom antidatuju a bude to skoro life.

Jinak teda co se mnou je: bydlim v necem, co si rika Ashburne Hall, zvenku to vypada jak z Harryho Pottera, zevnitr to tak nejenom vypada, ale i krute je (cesta od vstupnich dveri na muj pokoj trva pet minut a obsahuje krome duboveho schodiste a spolecenske mistnosti s takrka krizovou klenbou asi patnact tezkych dveri, jejichz smysl mi povetsinou unika, protoze jsou treba tri za sebou na rovne chodbe), jsem v druhem patre, mam vyhled na zahradu a nebyt podivne zabarveneho koberce, zimy a okna, ktere se da otvirat jen na deseticentimetrovou skulinku ("this window is fitted with a device to restrict its opening for your safety and security"), tak si nemam na co stezovat. A v zasade koberec pod hromadama satstva stejne moc videt neni, treba zacnou topit a security device se da zneskodnit pomoci krizoveho sroubovaku za tricet vterin, takze dobry. Jo! A sla jsem na veceri, prisla o pet minut pozde, kuchyne uz zavrena, tak jsem tam zaklepala, kucharka na me hodila zoufaly pohled "ale ja uz nic nemam" a naservirovala mi trichodove menu, hlavni jidlo tofu kousky na rajcatech s dusenou mrkvi a fazolkovymi lusky. Plus ovocny salat a cokoladovy kolac, takze odted budu branit anglickou kuchyni az do roztrhani tela. Jo a co me jeste pobavilo, ted mi nevycitejte povercivost a "tohle je znameni!!", ale na dverich mam takovou starou nalepku, kterou jsem si prvni ani poradne necetla, ale pak me nejakym perifernim videnim do oka koplo slovo Brno a hele ho, na samolepce je erb masarykovy univerzity a kolem stoji filosoficka fakulta. Ze by tohle byl pokoj pro mistni ceskou minoritu?

Vsichni jsou tu strasne mili (klep klep klep na drevo). Ostatni studenti hledi bud vyplasene, protoze jsou taky international, nebo se tvari slusne, protoze jsou to anglicani a privezli je rodice (fakt, vetsina mistnich tady korzuje s sirokym pribuzenstvem). A v autobusu, kdyz jsme dohromady s jednou Rumunkou (tech je tu taky hodne, vsechno to letelo pres prahu a pak stejnym letadlem jak ja dal) pustily sednout starsi pani, tak nas pulka cestujicich zacala nahlas chvalit a pry mame vyridit rodicum, ze nas dobre vychovali. Btw autobusy, jakoze liberalizace vlakovych, autobusovych, jakychkoli spoju je samozrejme zasluzny cin, ale pokud je v jednom meste vic nez jeden poskytovatel mestske hromadne dopravy, tak to mozna tlaci ceny dolu, ale hlavne vznikne priserny bordel. Jakoze koupim si tydeni kartu na modry Magic bus a pak sedim na zastavce a necham si ujet osm autobusu, protoze nejsou modre a Magic, ale bile a Unirider.

Jo a jeste okoli te nasi studentske vesnicky: to cele tady se jmenuje fallowfield campus, je tu asi deset ruznych koleji a ma to kolem sebe vyyyysoky plot. Skola je ve meste, tak 10 minut liberalnim busem a je stara, nova, obrovska, roztazena na plose tak o velikosti dvou tri vaclavaku vedle sebe a to jsem si jeste neprohlidla severni cast. No ale videt moje vubec-ne-xenofobni babicka okoli toho, kde bydlim, tak se asi sebere a osobne me sem prileti zachranit, protoze fallowfield je evidentne centrum mistni indicke komunity, takze misto Kenvela tady je House of Saree a McDonald vystridalo Aisha's Shisha Cafe. A o kus dal to zvolna prechazi do Halal fast foodu a misto sari prevladaji kdyz ne burky, tak aspon zahalene vlasy (souziti ruznych etnik v praxi: muslimky si kupojou satky na hlavu od indek, takze jsou nadherne barevne) a pak najednou konec a vrazite do velkych budov s ceduli The University of Manchester. Krome do nich jsem jeste malem vrazila do autobusu, teda spis autobus do me, protoze kdo si ma kurna vzpomenout, ze jezdi predpotopne vlevo. Ale na chodniku chodi lidi zas vicemene vpravo, cert aby se v tom vyznal.

Odjela jsem sem velice inteligentne bez jedine knizky (coz je vec, ktera se mi nestava ani kdyz jedu na andela), slovniky, cvicebnice slovni zasoby a shrnuti gramatiky v to pocitaje (jakoze nic, nic, vubec nic, proste se to do toho kufru neveslo, ale aspon jeden slovnik jsem si vzit mohla, no doplnim to za tech 14 dni), takze jsem zaplula do prvniho knihkupectvi, co se mi octlo v ceste. Koupila si knizku povidek George Orwella, z nichz v uvodni se zamysli nad tim, jestli utrati vic za knihy nez za cigarety. Kdyz jsem si tuhletu kalkulaci tak nejak zbezne provedla sama, pricemz jsem brala v potaz jen dnesek, tak mi vyslo, ze jsem v knihkupectvi nechala dvacet liber (ten orwell plus diar moleskin, u ktereho jsem se nepodivala na cenu a prece jenom vracet neco od pokladny je hodne blbe a vubec, clovek si musi obcas udelat radost), coz mame bez par desetikorun to stejne, co jsem na letisti nechala za karton platinovych davidovek. Pricemz zaverecne resumé zni: "do prdele magurova neutracej tolik".

Zitra pujdu mimojine resit zajimavy problem. K tomu, abych dokoncila registraci studenta, potrebuju ucet v anglicke bance. Anglicka banka mi studentsky ucet otevre jen tehdy, budu-li mit dokoncenou registraci studenta. Nekdo nejaky napad?

A ted uz asi padam spat. Je sice teprve ctvrt na deset mistniho casu, ale ja mam o hodinu vic a jsem znavena. Koupila jsem si par plakatu, abych pokoji dodala nejakou barvu, a nad posteli mi visi takovy ten slavny Polibek od Klimta, takze nejenomze vypadam, ze jsem tezce umelecka duse, ale snad se pod tim bude i dobre usinat.

Jo a vlastne me napada, ze na uzemi Spojeneho kralovstvi jsem vstupovala s fialovou palestinou na krku a hrnkem "I love Ireland" v kabelce, takze... kralovno tres se, jsem tu.