panebozepanebozepaneboze

panebozepanebozepaneboze. Vsechno to, co jsem napsala driv, ze se tady potkavam jen se samyma zahranicnima studentama, beru zpet. Muze nas byt na koleji sice takovych deset, jo, fajn, ale na to je tady 150 ryzich, celych, plnohodnotnych anglicanu. Na chodbe, kde bydlim, je nas 16, jedna cinanka, co ale studovala v anglii, 14 anglicanek a ja. Vetsina tech anglickych holek se nastehovala az dneska, takze teprve pred chvili dostala budoucnost meho pristiho roku blizsi obrysy. A z blizsich obrysu jsem se mirne osypala. Takze: byl ten povinny welcome talk a po nem se vsechno rozeslo do svych kridel, chodeb, pokoju. No a tak se to nejak seslo, ze vsech nas 16 slecen z nasi chodby jsme se potkaly v jednom rozsirenem bode te slavne chodby (pred vchodem do koupelny a kuchyne), prvni jsme staly a mluvily, pak jsme si dreply a mluvily a nakonec jsme si sedly na zem, zuly boty, uvarily caj a mluvily. Teda ja se jen blbe usmivala, protoze at delam co delam, tak z pubertalni, narecne, jecici, kulometne anglictiny chytam tak pulku, zvlast, kdyz mluvi vsechny naraz. No ale to, co jsem pochytila, tak me trochu uklidnilo, protoze kdyz se sejde 16 holek v anglii, nemecku nebo cesku, tak mluvi proste o tom samem. Teda ne, ze by me to uklidnilo, me tyhlety rozhovory o boyfriendech a podobne ve vice nez dvou lidech vzdycky docela desily, ale aspon vim, na cem jsem, proste jen ta rec je jina. Takze ted budu mit asi intenzivni kurs anglickeho kvokani, no neva, vzdycky se hodi. Ale kazdopadne ted je nestihaaaam...! No nic.

Ale kdyz uz jsem tak u toho, tak anglicke holky me naprosto fascinujou. Dva extremy - bud jsou anorekticke, ostrihane podle victorie beckham a free cool in, anebo maji stodvacet kilo nadvahu a neoholene podpazdi. Nic mezitim (no jo, generalizuju, ja vim). Co maji ale vsechny spolecne je genialni pristup k oblikani, jsou schopny na sebe navlict uplne cokoli, gumaky k vecernim satum, halenku, co nosila moje prababicka (jako beze srandy, fakt jsem tady cosi karovaneho s krajkou videla... jo, uz vim, co mi to pripomnelo, jih proti severu, jizanske cerne otrokyne neco takoveho nosily), igelitku a prada svetrik... no ale nejhorsi na tom je, ze jak je to vsechno tak strasne nevkusne, preplacane a k sobe se nehodici, tak z toho nakonec vyleze naprosto dokonaly "outfit", takze ja si tady pripadam jak neskutecny vidlak. Zitra vyrazim do mesta, koupim si neco "typicky anglickeho" na sebe a az se vratim do prahy, tak se za me vsichni stoprocentne budete stydet. Taky se neprestavam podivovat nad tim, ze i v te zime, co tu je (sviti slunicko a je krasne, ale tricet stupnu tu fakt neni), vsichni chodi polonazi, zatimco ja jsem navlecena v bunde a premyslim o rukavicich. Jakoze podle nedostatecneho obleceni se pozna anglicky turista i v praze, ale ja to tu mam na ocich furt, tak se proste divim neustale.

Nic, tohle byl maly udiv nad hadrama a v zasade o nicem, panove i damy prominou.

Tak aspon, kdybyste si teda nasli cestu do Cottonopolis, jak se Manchestru rikalo (jsem byla na te City Tour, takze muzu delat chytrou), tak me hledejte tady: