Resource Allocation

Usnula jsem na sve prvni prednasce. Dve hodiny mikroekonomie byly trochu moc. Jakoze nebyla jsem sama, kdo na chvili nebyl plne soustreden na zajimavou latku strhujicim zpusobem prezentovanou interesantnim profesorem, ale stejne z toho mam blby pocit, co kdyz budu spat na kazde? Dal jsem teda zjistila, ze mikroekonomie je strasna nuda a vyhlidka na casy stravene patlanim se v grafech poptavky a nabidky a... co to bylo dneska, uz ani nevim, jo, Production Possibility Frontier, mi prijde dost tristni. Taky jsem byla dobrovolne na prednasce ze socialni atropologie, ktera byla rovnez dvouhodinova a v prvni hodine rovnez neskutecne nudna (v druhe hodine jsme se divali na dokument o srbsku). Nejak jsem v te prvni hodine nechapala ani popel, coz ovsem nebylo zpusobeno jazykovym handikepem, ale naprostou nesrozumitelnosti toho, co ten chlap vykladal - ale zase jsem se na to zas az tak nesoustredila, protoze sama osoba prednasejiciho mi poskytla spoustu materialu na premysleni. Neni to anglican, jmenuje se sven jansen, vypada evropsky, kdyz delal nejaky vyzkum v bosne a hercegovine, tak se musel tamni rec ucit a - nejzasadnejsi indicie - v jeho zemi je konske maso povazovano za lahudku (na to narazil, kdyz vysvetloval ruzne vyznamy slova "culture"). A otazka za sto tisic: z jake zeme je? Ja to nevim a utfg mi prijde prilis jednoduche, takze budu patrat dal. Jmeno Sven sice rve "ja jsem sved", ale ze by svedi jedli kone... to bych spis radila nekam dozadu za kavkaz, ale sven vypadal vice nez mistne (pripominal jiriho korna). Takze budu vdecna za jakekoli navrhy a mistopisne rady.

Dal jsem prisla na to, ze nemam sanci nic stihnout, protoze toho po nas chcou strasne moc. Jakoze aktualni prepocet kreditu na praci je 10kreditu=100hodin prace, coz, kdyz do toho pripocitam vsechny prednasky, cviceni, kurzy, co mam dobrovolne navic (anglictina, franina, sociologie...) a podobne a vydelim 12 tydny prvniho semestru, tak mi vyjde 11 hodin, 11 minut a 36 vterin prace denne vcetne vikendu. A do toho budu mit sbor, tanceni, trikrat tydne musim do fitka, abych nebyla jak becka, vsechny ty societies... a treba dneska jsem mela jen 4 hodiny prednasek a jinak nic, takze tech zbylych 7h11m36s, co jsem mela neco delat a nedelala, budu muset prerozdelit do zbylych jedenacti tydnu a sesti dni. A to nemluvim o tom, ze to bude vsechno kurevsky tezke a panice jsem propadla uz ted a nemam sanci udelat zkousky (uz jsem vlastne psala neco o tom, ze mame jen jednu sanci? Jakoze kdyz se mi to v lednu nepovede, tak zadny opravny termin ten den odpoledne, ale pekne az v srpnu a to taky jen jeden pokus). A ted si vy vsichni vysokoskolaci urcite rikate at nedelam, ze musite taky makat a podobne, ale budte velkorysi a doprejte mi chvili cireho zoufalstvi.

Nic, nejak nemam naladu na rozvleklou literarni tvorbu, neb mne boli hlava a planuju tichy vecer ve spolecnosti meho zoufalstvi a trudomyslnosti. Ale aspon jsem zjistila, ze The Fratellis tu budou hrat nejenom az v listopadu, ale taky uz od zitrka za tyden, coz me nadchlo. A treba vcera me nadchlo to, ze jsem zjistila, ze "reading week" na zacatku listopadu neni tyden hlubokeho, soustredeneho studia (teda oficialne ano, njn), ale v zasade prazdniny, takze letenky manchester-praha-manchester jsou uz koupene (a jen za 3000, coz je polovicni cena oproti normalu, a to je to uplne obycejny csa let. Dokonce i vegetarianske jidlo mam objednane). A je to ten tyden kolem mych narozenin, takze jeste lepsi (treba bych mohla poprve za poslednich asi 10 let usporadat nejakou oslavu, i kdyz teda ja tak vseobecne soudim, ze na faktu, ze jsem zas o rok a krok bliz vecem jako prace-rodina-stredni vek-duchod-hrob neni co slavit). No ale ted uz definitivne padam, protoze za deset minut ma nase kridlo Ashburnu setkani s nasim osobnim Tutorem, tedy clovekem, co mu muzeme vypovedet vsechno, co trapi nase rozharana srdicka. A ja netusim, kde je "Mary Wardington Common Room", a obavam se, ze tech deset minut na jeho nalezeni je v tomhle "à la Bradavice" baraku trapne malo. Uz jen sedm. Sakra!