Zitra jedu domu. Tohle mam sbaleno. Citim se jak blondyna.

v risi za zrcadlem

Nikdy jsem nepredstirala, ze by tenhle blog byl neco jineho nez grafoterapie pro chvile, kdy se citim opustena svetem a mlaceni do klavesnice me uklidnuje. Jak se tak koukam, tak posledni zapis je nekdy z brezna, to by svedcilo o tom, ze od te doby jsem psat nepotrebovala, coz je vlastne dobre, a vlastne ano, prazdniny byly super. Ted bych otocila nejakym koleckem a dala si posledni tri mesice jeste jednou. No ale dokud konecne nezacnu studovat tu fyziku a nesestrojim stroj casu (hned po perpetu mobile), tak to nejde a muzu se leda tvarit kysele nad tim, ze leto je pryc. Jsem zpatky ve skole a mam jednu z tech nalad à la Bridget Jones krizena s Annou Kareninou; citim se tragicky mimo, mam tendence dlouze se zadivat do zdi a vazne prohlasit neco ve smyslu "od zitrka zacnu byt ctizadostiva, sebevedoma a budu snidat ovesne vlocky" a pres cary meho rozervaneho nitra uz v pokoji neni videt podlaha. Takze krome toho, ze se zitra vydam do mesta utratit nehorazne penize do papiraku, kde si mimojine koupim diar, do ktereho budu zaznamenavat litry alkoholu, krabicky cigaret, nabrana kila a sramy na dusi, zase obcas placnu neco sem. Tak pardon. A zacnu jako obvykle nesouvisle o zbytecnostech.

Me rozhodnuti, zacit s novym skolnim rokem asketicky zivot vegetarianky, co svuj cas deli mezi usilovne studium a zuslechtovani sveho tela sportovni aktivitou, vzalo za sve uz na letisti, kde jsem si svuj splin z navratu do Zeme Oddelenych Kohoutku A Posahaneho Otvirani Oken zkousela vykourit z tela pulkou krabicky Davidovek. Stejne tak me uz velmi davne predsevzeti nemluvit sproste jak pologramotny dlazdic slo do... haje ve chvili, kdy mi dosly nasledky meho Ruzynskeho zachvatu vyse zminovane askeze, projevene rozhodnym prohlasenim "ne, nekoupim si stangli levnych ceskych cigaret". Taktez tusim, ze kdyz je ted pul druhe v noci, coz muj stredoevropsky organismus chape jako pul treti, se v sedm rano nevykopu z postele s usmevem na rtech a energii na trimilovy ranni beh parkem. Proboha, nejsem tu jeste ani tri hodiny a uz je vsechno spatne?

Veci sem jsem si sbalila behem ctyriceti minut, takze mam ponekud obavy ten kufr otevrit, protoze v nem tusim spoustu nepotrebnych kramu a absenci vseho potrebneho. Taky me bavi, ze nez mi privezou bedny z uschovny, kde jsem je mela pres leto, budu spat ve spacaku a budu si muset vystacit s jednou zasuvkou pro kupu me elektroniky, ktera ma tu milou vlastnost vybijet se po trech hodinach provozu. Jinak pokoj, kde bydlim, vypada uplne stejne jako pokoj, kde jsem bydlela minuly rok, coz bych nejspis prisuzovala tomu, ze loni ma adresa znela LC.13 a letos je to LC.14. Mam tu vsechno jen zrcadlove obracene a uz se tesim, jak budu vrazet do pokoje me trinactkove sousedky. Ostatne sousedky - jeste jsem jich moc nepotkala, ale ty ctyri, co se mi predstavily, se tvari relativne snesitelne, studujou bud zemepis anebo matiku (budiz) a vypadaji na ctrnact, coz ve mne okamzite vyvolalo pocit prestarle vychovatelky v materske skolce. Ale tak pockam, jak se vyvrbi, pak (az mi v bednach privezou repraky) je podrobim zatezkavaci zkousce Vypsanou Fixou a Marilynem Mansonem, zjistim, jestli maji afinici krast mi hrnecky a podle toho si rozhodnu, jak moc se na ne pri nahodnem setkani v koupelne budu usmivat.

V uvitacim balicku jsme krome tradicnich mosis - nesmis - nemozes prikazu (pokud budeme vyvolavat falesne poplachy, docilime toho, ze je nikdo nebude brat vazne a pak NASI VINOU budou UMIRAT LIDE pri skutecnych pozarech, NASE VINA a UMIRAJICI LIDE kapitalkama a podtrzene) dostali i nekolik prehlednych listu, kalendaru a karticek s detailne popsanymi a nakreslenymi priznaky meningitidy a septicaemie, coz, kdyz jsem to konecne opsala spravne, mi slovnik prelozil jako septikemii, no dekuju pekne, ale proste sepse, tedy otrava krve. Varovat nas pred meningitidou celkem chapu, prece jen jsme rizikova skupina, ale delat masivni kampan proti otrave krve? A to taky docela emotivne, to jim jde, rozdali nam nastenne kalendare, kde kazdy mesic zacina hlaskou ve smyslu "nepodcenujte jakekoli priznaky, i kdyz to vypada jako kocovina, muze to byt SMRTELNA nemoc" - vazne, po precteni uvitacich letaku clovek vidi svou budoucnost jako velmi kratkou a velmi bolestivou. Jak jsme vlastne vsichni mohli prezit ten prvni rok?

Jo a jen tak mimochodem, premyslim, s jakym sportem zacit (ano, prestanu byt lina neschopna lemra), co myslite: golf, lukostrelba, jizda na koni anebo stena? Ty casy se krizi, takze si muzu vybrat jen jedno z toho, tak mi treba nejak napiste, s cim mam zacit, ja nevim. Inklinuju k tem konim, ale treba takove strileni z luku taky nemusi byt od veci... no uvidim.

Takze asi tak, jako resuscitace blogu to staci. Jdu spat, jakou mam sanci, ze se zitra probudim a bude tady neco jineho nez "jako obvykle zatazeno, trinact stupnu", jak rikal dneska pilot? Asi malou, co. No ale co uz. Schvalne, jestli se mi dneska bude neco zdat, novy pokoj, sny by se tedy mely plnit.

Tri stredecni objevy a podivy

Otevru The Gurdian a na strane 31 clanek od ceskeho ministra zivotniho prostredi, ve kterem vysvetluje, ze klaus je vtipna postavicka a s realnou ceskou ci evropskou politikou nema co spolecneho. A pry ze CR v ramci predsednictvi nevidane zene vpred ochranu zivotniho prostredi v EU. Napsane jistou rukou a zabavne (vazne), ale stejne, jeden otevre anglicky broad sheet a vykoukne na nej podobenka bursika, pred ceskou politikou se holt clovek neschova.

Podvazkovy pas se nosi pod kalhotkama. To by mnohe vysvetlovalo (treba to, ze kdyz je to obracene, tak clovek nesedne na zachod bez toho, aby nesundal nejen inkriminovany pas, ale i puncochy, coz je znacne casove neekonomicke) a treba ho vezmu na milost a vyhrabu ze dna skrine, kam jsem ho (pote, co jsem se do nej snazila dvacet minut ty puncochy zapnout) v zachvatu zurivosti prastila. Ale teda co si budem namlouvat, stejne to vypada blbe (nebo minimalne na mne).

Chteji zpoplatnit last.fm. Vrazda loupez cholera! A hranolky z mikrovlnky se nedaji jist, v mexiku chodi do skoly od peti let, na facebook se prihlasujou i lidi, do kterych by to clovek nikdy nerekl, nahrala jsem 27(!) pokusu o procitenou recitaci preverta ve francouzstine a porad to zni jako koktava cestina s jazykovou vadou, zitra v 19:00 mistniho casu odletam domu, porezala jsem se pri krajeni housky, krasne umyslne zmokla i s cigarem a tmave namalovanyma ocima a knizkou a citila se diky tomu strasne alternativne, promluvila s veverkou a uzila si pleseantly neurotic feel poslednich par dni.

yDnes

Ja si nemuzu pomoct, ale tahleta cast te reportaze o padajici vlade je strasne pekna. Uz ten titulek: "Kterak Dařbuján vyzrál na smrt?" Vazne me mrzi, ze mi uslo, jak se zaoralek s kalouskem prou o darbujanovi. A jak mlada komunistka "zrejme" hlasa svetovy mir. To musela byt fakt sranda.

Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) se u pultíku přeli o smysl pohádky Dařbuján a Pandrhola, přesněji řečeno o to, jestli Dařbuján přechytračil smrt tím, že ji zavřel do chlívku, nebo že otočil postel. Další známý rétor David Rath (ČSSD) dlouho neotálel a zapojil se do výměny bonmotů a "vtípků". "Nevím, jak chlívek, ale vy zase čerpáte většinu informací v lihovaru," střílel směrem ke Kalouskovi.

Šéf KSČM Vojtěch Filip ve svém projevu opět připomněl už nejspíš pozapomenutou myšlenku "vlády národní shody", kterou navrhovali komunisté před volbami. "Tím bychom zabránili slovním přestřelkám a podobným věcem ve Sněmovně."

Lubomír Zaorálek pak mluvil o kauze takzvané justiční mafie a opakované výzvě k odvolání nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké.

Ke slovu se dostal i bývalý šéf komunistů Miroslav Grebeníček. Klidným, vemlouvavým hlasem mluvil o ekonomické krizi z pohledu komunistické ideologie, o tom, jak bohatí jsou ještě bohatší a ostatní živoří. Přitom podle něj žijeme v mafiánském kapitalismu, což prý už přiznal i někdejší vyznavač pravdy a lásky (Václav Havel).

"Rudého" řečníka vystřídal sněmovní doyen Zdeněk Jičínský (ČSSD), který je v poslanecké lavici nepřetržitě od roku 1989 a je proslulý dlouhými projevy. Dostál své pověsti.

Před půl pátou před poslance předstoupila jejich nejmladší kolegyně Kateřina Konečná z KSČM. Jejím tématem je zřejmě "světový mír". Vyjmenovává proto válečné konflikty, do kterých se zapojily i české jednotky a které šly podle ní vždy jen proti obyčejným civilistům.

falling slowly

Pad vlady jsem podle vyuzila jako vymluvu, proc ihned po dopsani zkousky z francouzstiny ("tak co, jak jsi pripravena na dnesni pisemku?" "ehm... jakou pisemku?") zatahnout zbylou hodinu a pul a bezet domu k pocitaci a idnesacke minutu-po-minute reportazi. Idnes mam rada, clovek se tam nenudi ani v okurkove sezone, natozpak, kdyz se neco deje: "Vláda padla. Pohřbili ji Tlustý, Schwippel, Jakubková a Zubová" Priznam se, ze Schwippela neznam. Tlusteho bych navrhovala utopit ve virivce a zelene pani poslankyne nacpat hlavou dolu do jaderneho reaktoru. Ale tak... bez vlady jsme po volbach byli nejakeho pul roku a ceska republika to prezila, tak co by bez vedeni nevydrzela evropska unie, ze. Zvlast, kdyz mame pulku predsednictvi za sebou, to uz je za par. Ale ted mi doslo, ze v nove vlade, at ji bude sestavovat kdokoli a kdykoli, nejspis nebudou mi oblibenci knize schwarzenberg a creamfields liska; fakt, to paroubek nemohl tu chvili pockat, vzdyt kdyby do radneho terminu pristich voleb udrzel kadenci svych retorickych vystupu, rozdal jeste par tricetikorun a nechal dalika, at parkrat jeste neco posere, tak ma takovych 60% hlasu jistych a usetri za kampan. Takhle ma nad ods naskok jen par (no dobre, stejne dost) procentnich bodu a tech par volicu, co tusi, ze v dobe predsednictvi eu neni uplne koser svrhavat vladu, mu to treba da sezrat. Nebo jsem mozna prilis naivni.

hard to beat

Sedmkrat, celkem sedmkrat jsem neco zacala a pak mi to prislo prilis blbe na to, abych to zverejnila. Clanky blbe, ja jsem neuroticka, vsechno je takove... nijake. Neni o cem psat. To je dost krize, nemyslite, citit se v jedenadvaceti letech nijace? Odevzdala jsem pred tydnem esej a od te doby jakoby mi uletely vcely. No nic. Jdu do postele (pred jedenactou! To se nestalo nekdy od desate tridy), pricemz nejvetsi dilema dnesniho dne me jeste ceka: mam zacit cist foucaltovo kyvadlo (precetla jsem prvni tri stranky a nejak mi to v te anglictine nejede, pritom mam dojem, ze je to knizka, ktera se mi bude libit) anebo mam vsadit na jistotu, meho milovaneho murakamiho, konkretne norwegian wood? Teda knizky mam koupene obe, takze jde jen o to, kterou zacnu. Asi tim japoncem, nejak jsou mi ty jeho svety zrovna asi blizsi. Jo a vary zase porazily spartu, aspon je komu se smat.

(vysvetlit, proc to tu je, by bylo prilis slozite)

Ashburne v noci

Vim, ze se me skorosestra nekdy ptala, co myslim mnou tak casto opevovanou "fialovou noci". Tohle. Obycejne nemusi byt ani uplnek, ten tomu dodava takovy spis ruzovy odstin, ta fialova vetsinou vznika, kdyz na obloze nejsou videt ani hvezdy.

btw pustte si na youtube generator od the holloways, je to takova rozjasnujici pisnicka

V posledni dobe mam ponekud problem sestavit uceleny slohovy utvar a vecery travim nad odstavci pismenek, ze kterych ne a ne vypadnout neco smysluplneho. Tak se nebudu trapit a hodim to sem tak, jak mi to v posledni dobe prislo pod ruku.

Kamaradka si nechala udelat piercing. Puvodni verze tohoto zivotameniciho napadu byla, ze ona, diana, si necha udelat piercing, jina kamaradka, alex, si prebarvi vlasy na cerveno a ja se necham potetovat (tohle rozhodly ve dvou za me nepritomnosti). Nic proti tetovani, ja ho tak nejak latentne chci uz leta, ale kdyz mi nekdo oznami, ze zitra ve tri jdem do tatoo and piercing studio, stane se ze mne nudna konzervativni lama, co se rozhodne prekecat nenecha. No ale ze se to tvarilo jako neco, co se muze vyklubat v docela akcni odpoledne, tak jsem prijala aspon roli doprovodu. Behem rana se mi jeste povedlo alex presvedcit, ze kdyz se pokusi sama si obarvit hlavu na rudo, tak ze po dvou umytich chytnou jeji vlasy jakoukoli barvu od oranzove po fialovou, coz vzala jako argument a ted si je mini jenom odbarvit do odstinu, co mam ja. Taky vlastnorucne, takze vysledek bych tipovala na zelenou. No ale zpatky k diane a piercingu: ta se presvedcit nenechala a nadsene se vrhla do prvniho tetovaciho salonu, ktery na netu objevila. Jakoze proti te procedure nemuzu rict ani slovo, kluk byl schopny, sikovny, vsechno maximalne hygienicke, prvni ji vysvetlil, co bude delat... a pry to ani nebolelo. Ale opravdu, kdyz bral jehlu, co teda rozhodne nemela rozmery jehly, ale spis poradne silneho hrebiku, roztahoval ji pusu nuzkama à la mucici nastroj a pak proste bodl... zatimco ona se zvedave ptala (jeste s tou jehlou v brade) jestli to jako uz, ja tam omdlivala. A pry to vypada hur pro divaky nez pro zucastnene, ale stejne: pokud se chcete nekdo odlisovat nebo si vyresit nejake psychologicke zalezitosti ("chci si dokazat, ze na to mam" byla tady hlavni motivace), zacnete litat na rogalu nebo se naucte kralickou bibli nazpamet nebo si postavte stan uprostred vaclavaku nebo neco takoveho normalniho a mene nebezpecneho nez dira ve rtu. A to tetovani si taky jeste rozmyslim.

Bod dva: nektere anglicke okamziky jsou pekne. Byla jsem vcera behat v parku a celych tech 40 minut jsme se mijely s arabskou holkou v takovem napolo satku, napolo burce, co mela v usich ipod, v ruce evian, na nohach adidasky a taky si tam krouzila par jogging miles; ztelesneni anglickeho multikulturalismu, ale stejne takova pekna scena.

Ostatne park: hladila jsem si labut. Sice mne pak malem ukousla prsty, ale sahla jsem si na ni.

A ostatne arabska holka: v poslucharne jsem sedela za klukem v tricku s napisem "I am a muslim - ask me a question - islam awareness week" Nic jsem se nezeptala, ale par takovych jsem pak jeste v prubehu tydne potkala. Nekdy jsou vsechny tyhlety spolky docela zajimave a rozhodne delaji dobre veci, ale kdyz Action Palestine zabarikadovala skolu, protoze univerzita nevydala zadne oficialni stanovisko ke konfliktu v gaze, tak si rikam, jestli to neprehani. Ale ne, je skvele, ze jsou lidi aktivni, i kdyz v tomhle pripade jsem spis na druhe strane barikady (ve chvili, kdy jsem sla do toho zabarikadovaneho baraku na tutorial, docela doslovne) a mimoto si nejsem jista, jestli je zadouci, aby univerzita jako instituce vubec nejake oficialni stanovisko vydavala. Ne, teda jsem si jista, ze to zadouci neni, i kdyz jsem slysela, ze oxford pocinani izraele oficialne odsoudil, coz mi do hlavy moc nejde. Ono okolo palestiny tu v minulych tydnech byl bordel docela dost, krome miliardy letaku po ulicich poletovaly i rumours, ze si dali nejaci palestinsti a izraelsti studenti na ferovku pres drzku. No co, nekdy je to ucinnejsi nez hodiny debat. Ted mame zase volby do predsednictva Students Union, cely kampus je oblepeny volebnimi plagaty a na zacatku kazde prednasky nas dva tri akcni jedinci prosi, abysme jim dali hlasy. Mam dojem, ze kandiduje tak pulka skoly, no ale hlavne kandiduje jeden znamy, tak budu jako naprosty ignorant, co si ani ostatni kandidaty neprolustruje, volit jeho. Je to konzervativec a student prav, co vypada jak boromir z pana prstenu a velice realisticky o sobe uvazuje jako o jednom z pristich Prime Ministers cele anglie, tak sup s nim na nejakou pozici, at vidi, ze to neni prdel.

Po mesicich prednasek s politicky korektnimi Brity je nadherne osvezujici spatrit pred sebou nefalsovaneho Americana - ma nas na jednu sekci political theory, pouziva spoustu krasne nazornych prikladu typu "vsichni vime, ze neni spravne vrazdit pro zabavu male nevinne deti" a dneska celych 50 minut prednasky nepustil z ruky flasku Coca Coly. Krome toho rozebiral pojem svoboda, nesvoboda a vnejsi a vnitrni constraints, co nam svobodu omezuji, mimojine na prikladu "nutkani kazdych pet vterin kontolovat facebook" a podobne. Pekne.

Musim splacat v prilis brzke dobe dve eseje s dulezitosti "dulezita" a "kurevsky dulezita", takze prestanu hledat zpusoby, jak se tomu vyhnout, a jdu neco delat, mejte se. Jo a jeste nejakou fotku, uz tu dlouho nebyly zadne barvy. Tak treba jedny z prvnich rozkvetlych manchesterskych krokusu, kdyz uz se nam snad blizi to jaro.

friday fever

Sedim doma s nohama nahore, piju pivo a divam se na Sex ve meste. Uzitecny patecni vecer.

dusevni hygiena

Ale poradna. Pokud vas nezajimaji mindraky me malickosti, tak necist!

Dneska jsem si zase jednou zasla na obed do skolni menzy (paprika plnena kuskusem a zapecena se syrem... coz prislo akorat, po vcerejsi veceri jsem si rikala, ze jidlo je archaicky prezitek a ze se to urcite da nejak zvladnout i bez nej), kde jsem potkala jednoho sveho znameho, slovaka, co ani nevim, jak se jmenuje. Je to jeden z tech odporne chytrych a uspesnych lidi ("zkousky mi dopadly strasne. chtel jsem byt mezi prvnimi peti nejlepsimi z fakuty a umistil jsem se az nekde v prvni dvacitce!!!"), studuje Umelou Inteligenci (ano, stavi roboty, dela umela neuronova vlakna a podobne) a nesnasi Marxe. Nad moji nacpanou paprikou a jeho testovinama s bolonskou omackou dalo slovo slovo, a tak jsem skoncila plizici se chodbama Computer Science fakulty, abych si prohlidla servrarnu se dvema nejvykonejsimi pocitaci, co zrovna v evrope existujou (je to samozrejme hlidane ostrymi hochy z ostrahy a kamery jsou tam v hustote tri na metr ctverecni, ale tak sranda musi byt). Taky jsem videla prvni RAMku, z roku 1961, ta byla volne vystavena, takze podivat se na ni naznamenalo zakladat si na problem; krome toho jsem videla i model prvniho pocitace (postaven na The University of Manchester) a par dalsich lahudek, jako "pocitac" na reseni diferencialnich rovnic z padesatych let a podobne, vsechno vystavene tak ruzne po chodbach Kilburn Building (jo, ta pocitacova fakulta).
No ale k cemu tenhle rozvlacny uvod vede - k memu zivotnimu rozhodnuti. Teda ono jeste rozhodnute neni, ale rozhodnute bude muset byt brzo. S dotycnym jsme se bavili o tom, jak moc nas nase obory bavi/nebavi (on: "je to UZASNE! Kdyby mi nekdo nabidnul stipendium na MIT, tak bych tam nesel, manchester je opravdu nejlepsi!" ja: "Kdyby mi nekdo nabidnul praci inseminatorky prasat, tak mu vdecnosti libam ruce") a po docela dlouhem rozhovoru mi doslo, ze muj stale narustajici odpor ke vsemu, co ma v nazvu slovo 'humanitni', a k 'humanitnim vedam' predevsim, mozna neni znamkou me psychicke nevyspelosti, dusevni nejistoty, socialni nestability a inteligencniho deficitu, ale ze jsem si proste a jednoduse vybrala spatne. Nebo takhle: ne, ze by me to az tak nebavilo. Ekonomie, statistika, ekonomicka matika jsou fajn. Sociologie jsou takove recicky u caje o pate, ze kterych sice propadnu, ale stejne. Politika, coz, jak nesmime zapomenout, je muj hlavni obor, je cirocire utrpeni - blaboleni o tom, co by melo byt a neni, teorie, ktere se sice o praxi jakoze opiraji, ale stejne maji s realnym zivotem pramalo spolecneho, fantazirovani nad tematy jako "what is right? what is power?", analyzy zivota misto zivota skutecneho - ano, priznavam, moje nechut je castecne zpusobena tim, ze z politiky uz jsem propadla (vysledky az za tyden, jista jsem si uplne), ale tohleto jsem citila uz predtim, nez jsem se na vubec zacala zaobirat nejakym znamkovanim. Co chci dal zduraznit: skola je super. Jakoze co se tyce univerzity, tak je vyborna, skvela a perfektni, studovat tohle jinde, tak uz to davno nestuduju (i kdyz odsad me za chvili stejne vyhodi), UofM to dokaze tak trochu zlidstit. Takze secteno a podtrzeno: chci tu studovat neco jineho.
Toto prohlaseni ve mne vyvolava potrebu schrastit nekde nejakou prebytecnou lidskou lebku, stoupnout si doprostred cimry a hlubokym hlasem zadeklamovat: "Byt ci nebyt! A co jineho bys kurva chtela studovat, kdyz jedine, co umis, je prazdne tlachat!" A na nesmelou namitku jednoho z mych utlacovanych ja, ze uz par let touzim studovat fyziku, by me pricetne ja proneslo "HOHOHO! Tak fyziku! Vzdyt nevypocitas ani binomickou rovnici! Vrat se k Rousseauovi, ty nulo!" Nutno podotknout, ze ciste racionalne ma Zuzamlet plnou pravdu, kmotricky sudicky mi v kolebce predurcily, ze budu blba blondyna, co sinusoidu povazuje za roztomile nakreslenou vlnku. Ale kdyby se tu kmotricky sudicky objevily a osvetlily mi, co si se schopnostma typu "dovedu zahrat na klavir Pro elisku a konverzovat ve francouzstine o pocasi" mam v zivote pocit, tak bych jim byla hluboce zavazana.
Vsechny moje sny ohledne zmeny skoly ztroskotavaji pomerne brzy, a to na nasledujicim problemu: jsem stara. Ve svych jedenadvaceti letech uz proste nemuzu stridat fakulty jako kalhotky. Jak ja zavidim anglicanum, co vylezou z gymplu v sedmnacti osmnacti, pak rok cestujou, pak zacnou nejake studium, zjisti, ze se jim nelibi, tak se jeste jeden rok flakaji a v devatenacti nastupujou na vysokou s jasnou predstavou o tom, co chteji delat, a s zivotnima zkusenostma cloveka, co se pul roku opijel v Hondurasu, byl na stazi ve Svetove bance a vydelaval si na zivobyti pasovanim drog z Kolumbie. Ja ve svem veku muzu jen drzet hubu a krok a modlit se, abych neco nezmrvila a v tech 24 letech toho bakalare vazne dodelala.
No. Ale tak rozhovor se slovakem, ktery je dokonce jeste o rok starsi a taky v prvaku (po maturite dva roky vydelaval, programator na zivnostnak) mi vlil trochu optimismu do zil, teda spis mikroskopicky rozredil tu skepsi, co v nich ted koluje. Vykladal mi o holce, co behem jednoho mesice vystridala fakulty tri (umela inteligence -> matika s ekonomii -> vseobecne inzenyrstvi), aby se nakonec rozhodla, ze se ji jeste studovat nechce a ze to zkusi zas az za rok (je taky pravda, ze jeji otec je pry nejaky arabsky ropny magnat, takze asi neni zas az takovy problem delat si uplne co clovek chce). Takze, abych zase prisla k nejakym jasnejsim zaverum: proste se rozhoduju, jestli s tim tady seknout.
Uz ted je mi uplne jasne, ze to neudelam, protoze na to proste nemam koule. Ale kdyz ono je to fakt hrozne - stavar postavi most, jasny vysledek. Zubar vytrhne zub, jasny vysledek. Co udela politolog? Napise nejakou uzasnou esej? A z toho mam mit radost, poteseni a pocit nejake vykonane prace? Je to tak silene zbytecne, i ukrajinec kopajici kanaly za sebou nechava nejaky hmatatelny vysledek. No, kde jsem to byla, proste nemam odvahu na to, prestoupit na neco, co ma smysl - chtela bych treba na civil ingeneering, ale rict nekomu v mem okoli, ze ze me bude inzenyrka, tak se prvni pocura smichy a pak me pro dobro lidstva odvede hrat si zpatky na pisecek a studovat Hobbese, protoze tim moc skod nenapacham. Nebo ta fyzika - to bych vazne chtela, ale na to zas nemam hlavu. Prirodni vedy z oblasti biologie a podobne me nebavi snad jeste vic nez kategoricky imperativ, tudy cesta nevede. Takze? Skoncila jsem ve slepe ulicce, proste ze me nebude nic poradneho a uzitecneho. Zivotni rozhodnuti neprislo, protoze to rozhodnuti ani neni, proste nemam jinou moznost, nez zustat a dumat nad tezkou praci letusek. Asi se pujdu obesit na nejblizsi jedli.

the product is a state of mind

Kurna ja budu sociolozka. Musi byt uzasne zasvetit zivot zkoumani kravin. Ctu zrovna nejaky uchvatny clanek, ve kterem autorka porovnava praci dnesnich letusek s praci sedmileteho kluka, co v roce 1830 delal sestnact hodin denne u pasu v tovarne na tapety. Asi se da vytusit, k jakemu zaveru autorka dospela: letusky jsou na tom hur! Fakt, nekdy se citim trochu mimo, pro tenhle svet se nehodim. Jsem naprosto nehumanni a nehumanisticka, povolani letusky vidim sice jako narocne, ale urcite bych ho za praci v tovarne nemenila, sexualni devianty bych - evropska unie neevropska unie - bez milosti kastrovala, vrahy bych poslala do uranovych dolu, nasilniky do uhelnych, zavedla bych povinnou maturity z matiky a rovnou dan, znovuzavedla vojnu nebo civilku (ale pro obe pohlavi), neprodavala CSA Aeroflotu, ustanovila absolutni dozivotni trest, nerusila poplatky u doktora a usporadala kampan na podporu selskeho rozumu. Vazne, jsem totalne mimo dnesni spolecenske trendy.

Nuda v brne...

Teda v manchesteru. Znate takove ty chvile, kdy se jako jedina smysluplna cinnost jevi zahazet okna hnojem, pustit ctrnactihodinovou kolekci bachovych varhannich koncertu, zalezt pod perinu a vylezt az ve chvili, kdy se slunce uvoli zdrzet se na obloze vic nez tri a pul minuty denne. Tak zrovna takove obdobi zaziva severozapadni anglie (nebo teda minimalne ja v severozapadni anglii). Sice je vetrno, ale stejne ma clovek dojem, ze se venku nepohne ani listecek. Nejsnesitelnejsi obdobi dne byva pozdni vecer, kdyz uz rezignuju na snahy splnit vsechny spolecenske, akademicke, jakekoli jine povinnosti, prastim s ucebnicema do rohu pokoje, hodim nohy na stul, pustim si bud hudbu nebo futuramu/dilberta, otevru si svoji tradicni tretinku piva na dobrou noc (zkousim ruzne, vcera jsem mela belgicke Leffe, docela dobre) a na plny uvazek nedelam nic. No ale do vecera cesta dlouha, takze se zvedam a jdu na tutorial z makro, pak na politiku, pak na tri hodiny francouzstiny. Au revoir.

oops i did it again

Tak nam ten druhy semestr zacina... Byla jsem poprve na makroekonomii a pomalu jsem slova neslysela, protoze jsme s kamaradkou sedely pred skupinou spolustudentu z ciny, kteri se dusili smichem a mam dojem, ze mi kafem poprskali zatylek. Duvod byl nas prednasejici - cosmopolitni ManUni zamestnava mam dojem pulku tutoru a prednasejicich neanglickeho puvodu. Chlap, co se nam snazi vysvetlit GDP a unemployment rate je Ital. Jak do dalky silham a sedim vzadu, tak ho sice nevidim, ale jeho mikrofonem zesilena anglictina se cloveku zaryva az do morku kosti (on do toho mikrofonu dost rve), coz byl take duvod cinskeho veseli. Samozrejme, ze dotycni mluvi reci, co ma do oxfordske anglictiny dost daleko... no ale musim uznat, ze jazyk tohoto prednasejiciho je natolik sverazny, ze asi ponekud zvednute oboci vyvolat muze. Ja se do nej platonicky zamilovala, sice vazne nevim, jak vypada, ale anglicka makroekonomie v italstine je proste tak okouzlujici, ze se clovek neubrani. Jako je to strasna a nepochopitelna nuda, to se poprit neda, ale na ty prednasky se dokopu jen pro tu melodii libe reci naseho pasta guy, jak se mu zacalo ihned prezdivat. Teda mozna bude mit konkurenci, pry mame na statistiku nejakeho nemce, coz je dostatecny duvod, abych se na statistiku tesila. Nemecka anglictina je sice dost usirvouci, ale je to skorokrajan, tak mu neco i odpustim. Vlastne kdyby se rozhodl prednaset uplne v nemcine, tak by mi to vubec nevadilo. Jeste jsem ho nevidela, tak ho zkouknu, zhodnotim situaci a uvidim, jestli muzu prijit na nejakou office hour pokecat si, wie man am besten die statistikprüfung schreiben kann.

---zmena tematu---

Byla jsem dneska tancit. Strasne po nas tady chcou, aby jsme se hybali, byli akcni a aktivni, sportovci telem i dusi a "be proud to be purple" (fialova je barva ManUni, kdyby to nekoho jeste minulo). Listovala jsem brozurkou s nabidkou sportovnich aktivit, hledajic nejaky pohyb akorat pro me (sachy, strelba z luku, tenisovy rozhodci), kdyz mi zrak spocinul na necem, co si rika"chair dance provocateur". Prvni me napadlo, ze univerzita si je vedoma, ze tolik absolventu, nebo lepe receno absolventek, se v post-financial-crisis-svete neuzivi, tak uz rovnou porada rekvalifikacni kurzy na povolani, ktere je zadane v kazde dobe, ale popisek hlasal cosi o... ne, ja to radsi ocituju presne a cele:

Chair Dancing is the latest craze; this hot workout will make you feel great! Start at the basics incorporating exotic and sassy dance moves on and around the chair, guaranteed to improve your endurance, muscle tone, flexibility, posture and burn calories.Learn a fantastic routine each week and leave this session feeling mentally and physically empowered.

No, nesli(y) byste do toho? Kdo by odolal? Ja vyhodila nehorazne penize a dneska byla na prvni hodine, byla to fakt sranda. Dvacet holek v rozpeti od anorekticky po stodvacetikilovou slecnu se snazilo svudne se motat okolo bledemodre plastove zidle. Tancily jsme na womanizer (jo, britney, ja se ji nezbavim) a myslim, ze se umim docela elegantne ohnout pres operadlo. Taky mi jde lepy pohled ve stylu labute umirajici na ptaci chripku, mam sexy sedrena kolena (zkuste si kleknout na plastovou zidli a par minut se tocit na kolenach dokolecka) a bezchybne zvladam pod pravou rukou protocit zidli, udelat na ni dramatickou pozu, zakopnout levou nohu, vyhopnout a dosednout na zidli rozkrocmo, zatrepat rameny, pravou nohu prehodit pres operadlo a dokoncit otocku o 270 stupnu, poslat vilny pohled do imaginarniho publika, otocit zidli a tady jsme skoncily, pokracovani sexy sestavy az pristi tyden. Je to fakt akcni, kdybyste nekdo nekde o takovy kurz zakopl, vrele doporucuju. Netusi nekdo, jaky maji zidlotanecnice nastupni plat?

backbackback

Tak. A jsem zase zpatky v Manchesteru. Ja vim, ze to vypada, jako bych kazdy druhy tyden byla v praze - to bude tim, ze je to v zasade pravda. No dobre, ted v budoucnu teda ne, dle planu bych mela na uzemi ceske republiky vkrocit zase az nekdy koncem brezna, plus minus za sedm tydnu, tak uvidime, jak to dopadne. Treba jsem vazne ani jednu z tech zkousek neudelala a rodice usoudi, ze draha skladnice v lidlu bude pro me vhodnejsi nez akademicka kariera, takze posypu rovnou cestou na pracak prahy 5. No necham se prekvapit.
Jinak tady vsechno pri starem, clovek je az dojaty, kdyz vidi tu krasne zabordelenou kuchynku,nesplachnute zachody, flasku vodky rozflaknutou v chodbe a slysi rihannu na plne koule vyrvavajici destniiik-iiik-iiik-iiik, pripadne holky resici jamese, johna a jimmiho, no proste idylka.

two to go

Tak jsem zpatky. Ted nemyslim zpatky v Manchesteru, to uz jsem tyden, ale zpatky v me kreativni cinnosti. Jak uz jsem jedne verne ctenarce vysvetlila, duvod, proc jsem se na tak dlouho odmlcela lezel jednak v tom, ze cele vanocni prazdniny jsem stravila nekde mezi celodennim valenim se v posteli a nejhorsimi prazskymi pajzly, takze moje vymeknuta hlava nebyla schopna napsat ani "pylometalurgie", a za druhe jsem prochazela tvurci, ci lepe receno vseobecnou verbalni krizi, kdy ma nejvetsi vyprodukovatelna porce mluvy bylo "potatoes please". Potom, co jsem dneska napsala pisemku z politiky, reci nekde na pomezi anglictiny, nemciny, cestiny, esperanta a svahilstiny, nasledne se zhrozila, zhroutila a zatratila, koupila si v kavarne caj, rozlila ho na servirku, prastila z okna cosmopolitan, na hodinu usnula na zemi s hlavou na samponu, urazila sousedku a okousala si nehty, se zase citim byti trochu sama sebou a schopna napsat vic nez "qwert".

Tak jsem si rikala, ze bych mohla poreferovat, jak vypada takova prumerna zkouska prumerneho prvaka na prumerne anglicke vysoke skole. Prekvapive, jak z prumerneho anglickeho filmu, nebo teda ja jsem zadny anglicky film o stredo/vysokoskolskem prostredi nevidela, ale v americkych to vypada tak, jak tady v realu, tak v anglickych to bude vypadat asi stejne. No. Takze za prve nemame zadne pred-, po-, nad-, mezi-, mimoterminy zkousek, proste 19.1.2009 v 9:45 se clovek bud nachazi v miste zkousky, nebo se tam nenachazi (a ma problem). Kdyz se rekne zacatek v 9:45, tak to zatim ve dvou pripadech ze tri znamenalo zacatek v 9:45 (a ten jeden pripad byla prvni zkouska, ktera byla zaroven prvni zkouska tohodle zkouskoveho na cele skole, takze bych jim to ctvrthodinove cekani i prominula). Je to vsechno pisemne (jakoze mam dojem, ze snad cele undergraduate studium zadne ustni nemam) a v prvaku docela masove - proste nas nazenou do telocvicny (veeelke telocvicny), vybavene zaplavou ocislovanych stolecku pro jednoho, nechaji nas se dle cisel usadit a jde se na vec. Teda malem bych zapomnela na prijemne, tak sedesatilete damy, co zvladnou tu ctvrthodinu, kdy se usazujeme a vyplnujeme byrokracii (asi patnact kopii formularu se jmenem, ID cislem, studiem, podpisem... no dobre, ty formulare jsou dva, ale stejne) opakovat do mikrofonu "No mobile phones, no coats, nothing in your pockets, no mobile phones, no calculaters with memory storage, no mobile phones, no coats, no mobile phones, leave everything at the back of the hall, NO MOBILE PHONES!", coz cloveku vsugeruje pocit, ze nekde v kapse ten mobil urcite ma, i kdyz ho schvalne nechal doma, a oni na to prijdou, vylouci ho ze zkousky, vyhodi ze skoly, znici mu zivot, skonci jako popelar... no proste atmosfera je velice velice prijemna, nestresujici a povzbudiva.
Zkousky samy o sobe trvaji neco od jedne do dvou hodin - docela zmena oproti tem sestihodinovym pisemkam, co jsme zazivali na gymplu. Je to cas naprosto na nic, protoze napiste dve eseje za dve hodiny, to proste nejde, za ten cas jsem schopna napsat maximalne uvod. Takze tam clovek sedi, tvori povrchni slataninu, kouka se na vsechny cinany kolem, co jedou jak masiny (nic proti urcitym narodum, ale studenti z CLR se vyznacujou tim, ze uceni povazujou za zabavu a bezne v ramci pripravy opisujou ucebnice. a pak ze clovek nema byt xenofob), pripadne na brity, kteri sice jak masiny nejedou, ale zase tvori vysoce akademicke texty s referencema na lidi, o kterych jsem v zivote neslysela, za pouziti slov, u kterych by se jeden slabik nedopocital (holka prede mnou si sve dilo procitala tak, ze jsem na to mohla videt, nedalo se odolat). Po sedesati/devadesati/stodvaceti minutach na vterinu presne zakrici vrchni komisarka do mikrofonu "STOP", vsichni poslusne odhodi tuzky (ja jsem chtela dopsat vetu, tak ctyri slova, vrhli se ke mne naraz tri "hlidaci" s tim, ze "tady na univerzite v manchestru znamena stop opravdu stop") a cekaji, az se answer sheets sesbiraji. Ve chvili, kdy na zacatku kazde rady zacne nekdo mavat rukama jak letuska, kdyz vysvetluje nouzove vychody, tak se muze jit. Tohle mi tak uplne nedoslo, ona organizace tech "hlidacu", co se volne prochazeji radama, sboraji papiry a podobne je znacne promakana; jak je jich tak dvacet, tak se dorozumivaji signaly jak z jamese bonda, ruzne pohyby rukou znamenaji ruzne veci od "dones sem papir" az po "ha! zakazana kalkulacka". Jedine, co me dneska na te zkousce pobavilo, byl pan, co mi kontroloval ID (musime ho mit polozene celou zkousku na stole, aby to za nas nepsal nikdo jiny), kouknul se na tu fotku tam, kouknul se na me, zpatky na tu fotku a zeptal se: "is it really you?" Vzhledem k tomu, ze na te fotce vypadam jak jezibaba z pernikove chaloupky s usmevem, jako kdyby si k veceri upekla materskou skolku, docela me to potesilo.
Tak to by asi bylo. Vysledky se dozvime nekdy na zacatku brezna, to mam myslim dostatek casu se jeste parkrat psychicky zhroutit. Pokud proletim, coz je docela pravdepodobne, tak se vratim v srpnu na druhy pokus. Pokud ani to neudelam, tak letim uplne, cehoz pravdepodobnost je take dost vysoka, takze nemate nekdo doporuceni na nejakou dobrou vysokou pro blondyny?

Jdu se ucit mikroekonomii. Jinak se tu nic zajimaveho nedeje, oni anglicani vazne berou ty zkousky vazne a jsou zalezli doma a sprti se. Maximalne fakt, ze zitra jdeme s kamaradkama rano behat do parku (maji tady presne namerenou bezeckou mili, plus bod) a nezvladla jsem jim vysvetlit, ze v sedm rano bude jeste tma jak v pytli, a pokud nas nechyti a do curry nenakraji nejaky musulman z vedlejsi arabsko-indicke ctvrti, tak minimalne skoncime hlavou dolu v jednom ze spousty tamnich okrasnych rybnicku. Nedaly si rict, takze zitra v sedm budu ocekavat jen to nejhorsi, zapal plic beru jako jistotu. Takze tak, sportu zdar.


(inkriminovany park i s bezcem)